24. 5. 2015

Kdo nám chce zatnout TTIPec? 5





Co nám TTIP servíruje na talíř

Potraviny jsou jedním z největších oblastí zájmu pro tvůrce TTIP. Za dohodu nejvíce lobbuje agrobyznys, tedy industriální zemědělský a agrochemický průmysl, který na plné čáře vévodí pomyslnému žebříčku. A jsou to právě potraviny, skrze které může být evropská společnost, jak výrobci, tak konzumenti, ovlivněna v nepředstavitelně negativní míře, které dnes čelí americká společnost.
V Evropě je kladen prioritní důraz na prevenci, tedy strategii, že každý výrobce musí před samotnou distribucí potravin dokázat, že nejsou zdraví škodlivé. V USA je tomu přesně naopak, potraviny mohou být distribuovány, dokud se neprokáže, že jsou škodlivé.


Pět mýtů o smlouvě



1. Vytvoří lepší podmínky pro trh se zachováním vysokých standardů 
Vysoké standardy na všech zmiňovaných úrovních má plošně pouze EU. Množství amerických produktů tyto standardy sice sdílí, ovšem jsou převážně od menších producentů, kteří si zakládají na tom, že znají své klienty a zpětná vazba s nimi je důležitou součástí jejich politiky. Tito výrobci se na formování smlouvy nepodílí, naopak jsou nezřídka v pozici kritiků TTIP.
Zájem o vývoz mimo USA mají především velké industriální výrobny a intenzivní chovy. Jejich produkty ale zdaleka nedosahují standardů EU. Z uniklých částí smlouvy je jasné, že autoři počítají se sjednocením standardů – přizpůsobení těm nižším, nikoliv těm vyšším. Přitom až 70 procent amerických potravin obsahuje, nebo je vytvořeno z geneticky modifikovaných potravin. Konzumenti nemají možnost výběru, protože značení GMO potravin v USA na obalech není. Nemluvě o klonovaných či hormonálními antibiotiky dopovaných zvířatech a potravinách, které přišly do kontaktu s velice jedovatými pesticidy a postřiky.

2. Sjednotí regulace a standardy 
Existují oprávněné obavy, že v EU dojde k postupnému snižování standardů na úroveň těch amerických. Je důležité zmínit, že i EU disponuje produkty a agrochemikáliemi, které jsou u nás povolené, ale v USA zakázané. Při schválení TTIP by mohly evropské agrokorporace vyvážet to, co nyní nemohou, a naopak.
Malý a střední sektor výrobců bude znevýhodněn ještě jiným způsobem. Například množství povolených zůstatků pesticidů v produktech je vyšší v USA než v EU. Díky možnosti „vzájemného uznání“ standardů, budou moci američtí farmáři dále používat svoje standardy a exportovat produkty do EU, zatímco evropští farmáři budou muset stále dodržovat vyšší evropské standardy. Tak budou konkurenčně velmi znevýhodněni. Strategie „vzájemného uznání“ je však pouze první krok. Tím druhým je „harmonizace“, čili sjednocování. Jakmile budou produkty, ač zatím s jinými standardy, akceptovány, či lépe řečeno protlačeny, bude kladen důraz na sjednocení standardů. Přizpůsobovat se však budou těm nejnižším.
 
3. Sníží obchodní tarify i konečné ceny 
Na některých potravinách je dnes i více než 20% clo, jako příklad se uvádí některé ryby, především tuňák. Snížení obchodních tarifů se může jevit jako pozitivní. Ovšem konkrétně zmiňovaní tuňáci jsou však kvůli intenzivnímu lovu na pokraji vyhubení. Snížení cen u této a dalších ryb povede k dalšímu zvýšení lovu a brzké ztrátě mnoha druhů ryb. Již dnes je situace alarmující prakticky u všech lovených ryb a mořských živočichů. Ceny by měly být naopak navyšovány, kvóty pro jejich lov snižovány. Podobně je to u velkého množství dalších potravin.

4. Rozšíří výběr produktů a zajistí levnější ceny 
Tento cíl je vyložený protimluv. Levnějšími cenami mohou disponovat především američtí výrobci a ti největší evropští kvůli nízkým a liberálním standardům na produkci, hygienu a kvalitu (výrobní i chuťovou). Pokud americké produkty zaplaví náš trh, evropské firmy se budou snažit dorovnat své ceny jejich snížením, což povede k ústupu menších evropských výrobců. Ti jsou už nyní v situaci, že na produktech mají velice nízké marže a nezvládají konkurenční tlak velkých národních a nadnárodních korporací.
Nízké ceny také z dlouhodobého hlediska zaručit nejde, a to především kvůli neustále se zvyšujícím cenám dopravy a problematickým výrobním podmínkám (tzv. negativní externality), které mají dopad na zvyšující se cenu potravin.

5. Smlouva má zvýšit možnosti uplatnění na trhu práce a zvýšit mzdy 
Tento argument byl používán i při propagaci podobné smlouvy o volném obchodu – NAFTA, mezi USA, Kanadou a Mexikem. Smlouva byla podepsána v roce 1993, ale stal se přesný opak. Smlouvě NAFTA se
připisuje ztráta několika milionů pracovních míst, dlouhodobá stagnace a zvětšení příjmové a tedy sociální nerovnosti. Způsobila, že tisíce farmářů, kteří po generace produkovali potraviny, ztratily práci a musely se přeorientovat na jinou činnost.
Tato situace ukazuje na neschopnost konkurovat americké produkci potravin a EU se v tomto ohledu bude muset poddat podobně jako Mexiko. K zvýšení mezd zřejmě nedojde, právě naopak, pokud budeme nuceni konkurovat americkým levnějším výrobkům, tak kromě snižování kvality našich potravin ve prospěch snížení ceny musí nutně dojít i ke snížení počtu pracovních míst (nahrazení pracovníků stroji) a snižování platů. Uvádí se, že smlouva by měla přinést až pět milionů nových pracovních míst. K tomuto výpočtu však byla použita metoda vyvinutá Světovou bankou (Computable General Equilibrium), která nezohledňuje některé aspekty. Při použití modelu OSN (the UN Nations Global Policy Model) vychází, že dojde naopak k úbytku až 600 000 pracovních míst.


Tohle nám hrozí

Nakažené potraviny
Pravděpodobně nejčastěji diskutovaná je drůbež dezinfikovaná chlórem. Oproti USA je v EU zakázáno používat chlór na potraviny i jejich dovoz. Už samotná nutnost dezinfikovat – ať už čímkoliv – potraviny, je přinejmenším zarážející. Naznačuje, že s produktem není něco v pořádku. Důvodem jsou intenzivní chovy drůbeže, kde ve stísněném prostoru šlapou živá kuřata po těch mrtvých a jsou dopována prostředky k tomu, aby co nejrychleji získala na objemu. To jsou ideální podmínky pro vznik a šíření nebezpečných a potenciálně život ohrožujících nemocí, jako je například salmonelóza. Používat na čištění naší potravy prostředek, který se používá na čištění toalety, je poněkud zarážející.

Maso se steroidy
Dále je to používání antibiotik a růstových hormonů (kvůli rychlému zvětšení objemu) pro všechny typy zvířat chovaných na maso, v USA jsou běžně používané, v EU jsou prozatím zakázány. Konzumace masa s obsahem steroidů, konkrétně estrogenu, je dnes stále častěji spojována s vyšší náchylností na tvorbu rakoviny prsu u žen a předčasnou pubertou. Za zmínku stojí také stimulátor jménem ractopamin, který je podáván prasatům, aby rychleji nabírala na objemu. Negativně však ovlivňuje samotná zvířata i konzumenty. U prasat způsobuje agresivitu a hyper- aktivitu, u lidí má vliv například na zvyšování srdečního tepu. V EU je dovoz masa s tímto stimulátorem zakázán, ale zástupci Národní rady producentů vepřového (NPPC) jasně deklarují, že „Výrobci vepřového v USA nebudou akceptovat žádný jiný výsledek (jednání o TTIP), než zrušení zákazu ractopaminu v EU“.

Rakovinotvorné mléko
Dalším příkladem v USA široce rozšířeným, v EU zakázaným, je často kritizovaný geneticky modifikovaný růstový hormon rBGH. Je používán především pro zvýšení objemu produkce mléka u dojných krav. Mezi produkty z tohoto upraveného mléka patří například jogurty a sýry, toto mléko je samozřejmě určeno i k přímé konzumaci. Existuje přitom souvislost mezi konzumací produktů z tohoto mléka a tvorbou rakoviny prostaty, prsu a tlustého střeva.

Cedule s lebkou
V neposlední řadě je nutné zmínit herbicid Atrazin, v USA opět běžně používaný, u nás zakázaný. Atrazin je určený proti plevelům na polích s kukuřicí, sójou nebo cukrovou třtinou. Účinkuje však jako hormon a narušuje fyziologické funkce a imunitu. U živočichů způsobuje například hermafroditismus, u žab dokonce změnu pohlaví. Do lidského organismu se Atrazin dostává především požíváním vody znečištěné tímto herbicidem (prosakuje z polí do spodních vod a řek). Efekty, které má Atrazin na americkou společnost, se projevují stále častěji – deformace a snížená váha u novorozenců, kardiovaskulární problémy a cukrovka. Kolem polí, na kterých se pěstuje potrava „ošetřovaná“ Atrazinem, jsou cedule s obrázkem lebky s překříženými hnáty a upozorněním na jeho nebezpečnost. Na obalech potravin však toto upozornění již není.


GMO – nevratné škody

Schválení smlouvy by dalo zelenou něčemu, co si dnes asi jen stěží dokážeme představit, s nevratnými či extrémně negativními dlouhodobými následky, které si americká společnost dnes dobře uvědomuje a proti GMO se silně staví.

Útok na zdraví!
Když dochází ke genetické modifikaci, geny jsou donuceny vyjevit určité požadované vlastnosti. Toho dosahují vědci tak, že „zapnou“ všechny geny, což ale také znamená uvolnění alergenů, které se jinak samy neprojevují. Konzumací tedy oslabujeme náš imunitní systém. Existuje souvislost mezi konzumací GMO potravin a zvýšenými zažívacími problémy a vznikem rakoviny. Pro léčbu doktoři stále častěji doporučují konzumaci jiných než GMO potravin. V devadesátých letech proběhl v Evropě několikaletý výzkum na GMO brambory a byla zjištěna nádorová onemocnění, rozpad imunitního systému a zažívacího ústrojí. GMO je také stále častěji připisováno onemocnění srdce, zmenšování pohlavních ústrojí u mužů a neplodnost. V souvislosti s konzumací GMO se také mluví o zmenšování mozku a autismu.


60 milionů Američanů varuje

V případě TTIP je na prvním místě snaha o zisk, nikoliv zájem o společnost a její zdravotní stav či přístup ke kvalitním, zdravým a chuťově výjimečným potravinám. Pokud bude TTIP schválena, důsledky budou nedozírné. Varuje před nimi více než 60 milionů Američanů, kteří se podepsali pod otevřený dopis Evropanům. V něm popisují svoje zkušenosti s geneticky modifikovanými potravinami a apelují na nás, abychom neudělali stejnou chybu.
Cílem by mělo být přehodnocení priorit a klást mnohem větší důraz na blaho společnosti, její zdraví a právo na kvalitní potraviny v dostatečném množství. EU i národní státy by měly klást důraz prioritně na podporu soběstačnosti a potravinové suverenity vytvořené udržitelnými a ekologickými metodami. Dá se tak činit například podporou lokálního rozvoje nikoli globálního trhu, a umožnit větší zapojení společnosti.

Tomáš Uhnák
výzkumník společenské odpovědnosti výrobců a distributorů potravin



(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

4 komentáře:

  1. Vážení,
    tohle všechno je Vám fuk? Já vím, že o tomhle projektu nevíme díky našim nejenom politickejm, prodejnejm, globalistickejm "dobrákům" naprosto nic, ale tím víc to přeci musí vzbuzovat Vaše podezření, ne? Jim je to šuma fuk, oni "zatím" nebudou tehle sajrajt papat. Oni si myslí, že ani nebudou pod knutou soudních procesů a arbitráží z tohoto projektu plynoucích. Oni si myslí, že i do budoucna pak budou nějak prospěšní svejm páníčkům. Ale v tom se oni nepředstavitelně mejlí. Jak dopadli Saddám, Kadáfí, Němcov a spousta jiných, kdysi to kámošů těch nejmocnějších! Tihle všichni nemejlím-li se byli přeci zlikvidováni. A ti naši asi úplně zblbli, když doufaj, že je to mine. Oni je potřebujou pouze a jen na prosazení projektu, a pak budou už naprosto nepotřební. Je to stejnej model odehrávajícíc se teď na Ukrajině. A jako již dlouhá desetiletí při všech "demokratických" volbách. Možná jste si stačili všimnout, že pak jsme pro politiky pouze spotřebitel a póvl. Pop

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    2. Chunter...nejaký si mi známy...aj tá prezývka cudzia...no jasné, tunajší troll! :-)
      Nože nám prezraď, lovec veveričiek, ako si ty osobne prispel k odfašizeniu sveta? Nech sa len poučíme od majstra lovca, nehanbi sa..
      Robo.

      Vymazat
    3. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.