22. 5. 2015

Kdo nám chce zatnout TTIPec? 3



Konec Evropy: Řítíme se do pekla!
 
TTIP přinese doslova neoliberální revoluci. Její podepsání bude jako výstřel z jakési kapitalistické Aurory a Evropa, jak ji známe, v podstatě přestane existovat. Navzdory všem tlakům, které v Evropě probíhají, si ona stále chrání svůj sociální model. TTIP bude hrobníkem tohoto modelu.
Evropa se přemění na tržní džungli bez jakékoliv sociální ochrany.
O práci přijde hodně lidí, a co je ještě horší, ohrožené budou naše sociální standardy v oblasti pracovního práva. Pokud se relativně vysoké evropské sociální standardy zaměstnanců (minimální mzda, odvody, sociální jistoty, nemocenské, dovolené, spoluúčast na rozhodování atd.) dostanou do přímé konkurence s americkými standardy, americké firmy budou jasně zvýhodněné – jejich produkty jsou kvůli malému ohledu na práva zaměstnanců levnější.
Jaká bude odpověď politiků? Evropa musí snižovat sociální standardy, aby uměla konkurovat. A nakonec budou za pár let všichni pracovat jako v Americe, bez sociální ochrany, bez jakýchkoliv práv, bez jakékoliv stability. A za pár desetiletí budeme úplně všichni dřít jako v Číně či Hondurasu: jako otroci.



Nová místa? Jen blafují
 
Vznik nových pracovních míst, o kterém mluví zastánci TTIP, je obyčejný blaf. Korporace, které hovoří o nárůstu zaměstnanosti, si tyto cifry cucají z prstu. Naopak, dokonce i Evropská komise, která o TTIP vyjednává s Američany, připouští, že TTIP pravděpodobně přinese dlouhodobou a významnou dislokaci pro evropské pracující, jelikož společnosti budou motivované k tomu, aby čerpaly výrobky a služby od amerických států, kde jsou pracovní standardy nižší a odbory zdaleka nemají takový vliv jako ve vyspělé Evropě.
Miliony lidí však o práci přijdou, protože výroba se přesune do USA, kde jsou zaměstnanci lacinější, protože tam není žádný sociální model a žádná ochrana práce. To nejsou dobré vyhlídky pro stále ještě relativně sociální Evropu.
Po kulturní amerikanizaci, která zde dvě desetiletí probíhá prostřednictvím brakové hollywoodské kultury a mcdonaldizace, nám hrozí její ještě děsivější forma – americké korporace zkolonizují naši ekonomiku. Nemyslím si, že v dohodě půjde o přímé ohrožení sociálně-právní legislativy, nic takového tam černé na bílém nebude. Evropská komise se dušuje, že bude chránit náš sociální a zelený model. Problémem jsou však nepřímé tlaky. Pokud už umožníte volný trh mezi USA a EU, potom korporace a podnikatelé, kteří jsou nejsurovější k zaměstnancům, budou mít jasnou korporativní výhodu – jejich výrobky jsou levnější, protože jejich zaměstnanci jsou levnější. V USA je celkově liberálnější prostředí, a tak americké firmy budou mít výhodu. Aby jim Evropané mohli konkurovat, přirozeně poroste tlak na snižování našich norem.
Najednou zjistíme, že osmihodinová pracovní doba je přežitek, že sociální stát je na obtíž, že odbory nemají žádný prostor, že zaměstnanci pracují bez jakékoliv ochrany, abychom dokázali konkurovat a podobně.


Hrozí americká rakovina

Netýká se to jen ochrany našich sociálních práv, ale i našeho zdraví. Základní problém TTIP je, že Evropa má daleko vyšší sociální, zdravotní a environmentální standardy než USA. Proto se americkým produktům nedaří dostat na evropský trh. Například 70 procent amerických potravin obsahuje geneticky modifikované potraviny (GMO), u nichž existuje riziko, že způsobují rakovinu.
Jakýkoliv kompromis v TTIP vždy bude znamenat, že Evropa sníží svoje standardy ochrany a na evropský trh se dostanou rizikové výrobky. I při tom nejoptimističtějším scénáři budou evropští spotřebitelé vystaveni americké rakovině.
Snižování standardů je cesta do pekla a nejsilněji to pocítí ti nejzranitelnější.
Přicházet to bude pozvolna. Je tu totiž skrytá hrozba, která nebude figurovat v podepsané smlouvě. TTIP vytvoří pro soumrak sociálního státu v Evropě podmínky, a potom to už půjde samospádem. Vše ostatní už volný trh zařídí sám. A státy to budou jen bezmocně sledovat, protože skutečnou moc budou mít kvůli TTIP nadnárodní korporace.


Větší pes žere

Otevření trhů je vždy výhodné pro silné hráče. Je to jako v rybníku: Větší svoboda pro štiky znamená smrt pro malé ryby. Pokud dovolíte americké korporaci, aby měla otevřený trh v nekonkurenceschopné zemi, vlastně jste tím odsoudili k živoření všechny její firmy. Ty buď zaniknou a propustí zaměstnance, nebo se stanou subdodavateli velkých a mocných nadnárodních společností a obchodních řetězců, které je dokonale vyždímají. Takový osud může čekat i nás.
V zájmu světových velmocí totiž vždy bylo otevírat trhy. Ekonomicky vyspělejší subjekty takto vlastně kolonizují jiné trhy. Je to jakoby FC Barcelona nastoupila v zápasu proti nejlepším klubům z Mosambiku. Kdo myslíte, že vyhraje? Ano, soutěž bude férová, stejná pravidla budou platit pro obě strany. Avšak všichni víme, že nepůjde o soutěž, ale o masakr. Tak nějak funguje liberalizace: Větší pes žere. To bude platit i pro Evropu. Kvůli TTIP nás mohou zaplavit americké korporace, které sežerou malé a střední podnikatele.
Po několika letech od přijetí TTIP by Evropská unie skončila jako sociální model a postupně by se změnila nejdříve na liberální americký model bez ochrany práce a ochrany životního prostředí a s postupující neoliberální globalizací by se naše životní poměry měnily ještě k horšímu. Nakonec by naši lidé pracovali jako otroci někde v Indočíně.
Vítězem těchto globalizačních procesů jsou nadnárodní korporace, které jsou dnes tak mocné a tak bohaté, že jim nedokáže vzdorovat žádný stát.


Dělníci jako otroci

Odvrácenou stranou globálního kapitalismu jsou tzv. maquiladoras neboli sweatshops. Můžeme je nazývat třeba robotárny.
Jsou to továrny v rozvojovém světě nebo západních slumech, kde neplatí pravidla. Dělníci tam pracují jako otroci bez jakýchkoli práv či ochrany, za minimální mzdy, bez časových omezení. Jsou pod kontrolou mezinárodních korporací, které takto produkují levnější zboží. S těmi pak mají soutěžit na otevřeném trhu evropské firmy při dodržení sociálních a environmentálních pravidel, která dělají náš život lepším a důstojnějším.
Výsledkem jsou tzv. závody ke dnu, tj. ve jménu konkurenceschopnosti jsou evropské státy vydírané korporacemi, aby snižovaly sociální standardy, oslabovaly zákoníky práce, decimovaly odbory, snižovaly bohatým daně a odstraňovaly sociální jistoty. Státy se navzájem předbíhají v nejtragičtější soutěži v dějinách: O to, kdo na své občany vytáhne větší bič.
Ohrožený je sociální stát v Evropě. Ohrožená je ochrana přírody. Ohrožené je naše zdraví a kvalita našich potravin. Ohrožená je suverenita a možnost politiků vzdorovat korporacím. Ohrožená je demokracie. TTIP může být konec Evropy v té podobě, jak ji známe.

PhDr. Ľuboš Blaha, Ph.D.
poslanec Národní rady Slovenské republiky za SMER-SD,
předseda výboru NR SR pro evropské záležitosti

- pokračování -


(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.