27. 5. 2015

Antická Rus 2

- předchozí část -

Vojenská výstroj

Všichni máme určitou představu o vojenské zbroji na Rusi už z dětství. Mnohé exponáty v muzeích nám ukazují, jak vypadal ruský voják a ruský voják vypadal asi takto: Novgorodský bojovník v době bitvy na Kulikově poli)





Jak se bojovalo v takovéhle sukni omezující pohyb, mi tedy není úplně jasné, ale možná dříve bylo všechno jinak. Je snad třeba zdůrazňovat, že na tom brnění není ani škrábanec?
Velmi mě zaujalo oblečení vojáků, které zobrazuje slavná Jaroslavská ikona znázorňující výjev z bitvy na Kulikově poli (té, která opakovaně figuruje ve výzkumu nové chronologie Fomenka a Nosovského)

 

Vše tak povědomé... možná takto?



Je to dost zvláštní, nezdá se vám? 
Teď se podíváme na památky, které máme na očích všichni. A držme se železného pravidla: pokud chceš něco schovat, dej to na viditelné místo, na oči všem. Už jsem psal o reliéfech na Alexandrově sloupu (Petrohrad) a shodných detailech na sloupu Trajánově (Řím). Tak, pane skeptiku, tady je malá část takových "náhod". Vlevo je vždy část z Alexandrova sloupu a vpravo Trajánův sloup podle kresby Piranesiho, kde umělec zachytil všechny detaily z Trajánova sloupu v Římě. Porovnejte:


Identické vzory na zbroji, štítech a helmách. Možná Montferrand (Auguste de Montferrand, autor Alexandrova sloupu, pozn. překl.) vše tupě obkreslil z Trajánova sloupu a přenesl na svoje dílo? Zmínka o Trajánově sloupu skutečně v denících Montferranda existuje (aby taky ne, jsou to prakticky identické sloupy), ale žádná zmínka o deteilech reliéfu. Pro takovou shodu by bylo třeba:
a) nahnat Montferranda 
do Říma a nechat ho vše tupě obkreslit a použít jako nákres pro Alexandrijský sloup;
b) nebo použít už hotové nákresy Piranesiho nebo jiných umělců, ale v denících Montferranda o těchto "maličkostech" není ani slovo. Máme tam pouze toto: 


"Přede mnou vyvstal Trajánův sloup jako obraz toho nejlepšího, co může člověk vytvořit v tomto oboru. Musel jsem se snažit přiblížit se co nejvíce k tomuto velkému dílu antiky, podobně jako tomu bylo v Římě se sloupem Antonia a v Paříži se sloupem Napoleona..." 

("přiblížit se co nejvíce" - to je nakolik?)

"...Podstavec Alexandrova sloupu krášlí reliéfy od umělců Skottiho, Solovjova, Bryulla, Markova, Tverského a sochařů Svincova a Leppeho. Na reliéfu ze strany Hlavního štábu je zobrazena postava Vítězství, která vnesla do knihy Historie památná data: 1812, 1813, 1814. Ze strany Zimního paláce jsou okřídlené postavy s nápisem "Alexandru I., vděčná Rus". Na ostatních stranách jsou zobrazeny postavy - Spravedlnost, Moudrost, Milosrdenství a Hojnost. V procesu schvalování výzdoby sloupu imperátor vyjádřil přání nahradit na reliéfu antickou vojenskou výzbroj za staroruskou."

To během schvalování bylo rozhodnuto udělat silně se odlišující, hrubě provedený věnec a dvouhlavého orla, který se také kvalitou výrazně odlišuje od realizace zbytku basreliéfu?
Svěřili to snad učňovi? Památník takové důležitosti? No dovolte! 
Jedním slovem - věřím, že jak Alexandrův, tak i Trajánův sloup zobrazují pozoruhodnou vojenskou techniku v době "antičnosti", jsou tam názorně zobrazeny čtyři druhy výzbroje - "řecká", "římská", "skytská" a "staroruská", které se kvalitou velmi odlišují od toho, co nám dnes ukazují v muzeích. Takže čtyři světové strany - čtyři typy zbroje?







Ještě jeden příklad - památník Minina a Požarského v Moskvě (osvoboditelé Moskvy, kteří odsud v roce 1613 vyhnali dobyvatele. Sochu vytvořil ruský sochař I. P. Martos v letech 1804 – 18, pozn. překl.). 
Nejprve jak jsou zobrazováni:


A jak vypadají na památníku? Požarský (to je ten sedící) vpodstatě připomíná antického filozofa.


Všimněte si také detailů kresby na meči:
- na Piranesiho kresbě, zachycující "antický" meč, 
- na detailu z památníku Mininu a Požarskému,
- a na "staroruském" fragmentu Trajánova sloupu (opět Piranesi).


Velmi výmluvný je podle mého názoru i štít. Takovou tvář Krista nebo snad Dia jsem ještě nikde neviděl. A ano - právě u "Římanů" a "Řeků" byla móda zobrazovat do středu štítu obličeje.















Piedestal Trajánova sloupu v Římě:

 

Reliéf na piedestalu moskevského památníku Minina a Požarského byl vytvořený podle všech kánonů "antiky":


Už jsem vzpomínal, že ve "starověku" byli muži drsní a jezdili na koni bez sedla, případně pod sebe podložili kus látky nebo podložky. 
Opět, podobné štíty se lví hlavou uprostřed - to je "starořímská" varianta.
A helma je také "římská"! I ikona Matky boží s dítětem (připouštím však, že to může být pozdější doplněk, ale nezdá se).

 
A ty tváře!
Srovnejte s tvářemi na Trajánově sloupu.


Nu, naši muži! Na nejviditelnějším místě...

A teď odhalím jedno velké tajemství: proč někteří nemají vousy. Dříve na Rusi už 16letý byl považován za muže, mohl
jezdit na koni a jít do boje, byl PLNOHODNOTNÝM VOJÁKEM, a neseděl a nekoukal do tabletu nebo počítače a nehrál si s tančíky. Už někdo z vás viděl 16letého s vousy? Na všech reliéfech jsou vidět JINOŠSKÉ ČRTY TVÁŘÍ. A to je celá záhada. Pokud vás od mala budou připravovat na to, že se stanete vojákem, tak budete už v mládí vypadat vyspěle na svůj věk, budete mužnější, silnější a svalnatější. To nám osvětlilo, proč někteří římští imperátoři nemají vousy (Augustus Oktavián vypadá také velmi mladě).
Vše je tedy na viditelném místě, otázka ovšem je, zda to vidíme. Metoda je jedna a tatáž - rozházet jednotlivé střípky po různých koutech, přičemž v muzeích, o kterých ještě budeme mluvit, mají vše rozházené po různých sálech, a co se týká památníků, ty jsou z velké části poházeny v různých částech planety.


- pokračování -

zdroj: http://mishawalk.blogspot.cz/2015/01/5.html
překlad: katka



1 komentář:

  1. Slovanská Venétská kultura vznikla někdy kolem 10 000 př.n.l. na Balkáně - Lokality Vinča, Lepenski Vir, Starčevo a mnoho dalším kolem Dunaje a expandovali na severo východ - Ukrajina Bělorusko Rusko a zároveň do Itálie kde si říkali Rasseni (Etruskové podle římanů) ale i daleko na západ jako Baskové.
    Evidnetně je etruská abeceda podobná s azbukou a slovanskými jazyky. Když je příbuzné písmo slova a jazyk tak i vojenství a architektura.

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.