21. 12. 2014

Je čas iluze?


Čím dál častěji narážím na informace, že čas jako takový neexistuje, že je pouhou iluzí - především našich omezených mozků. Odhalení tohoto typu přicházejí jak ze světa ezoteriky - ze svědectví lidí, kteří se svým Vědomím dočasně opustili tělo a ocitli se v jiných realitách, tak ze světa vědy - především z oblasti teoretické a kvantové fyziky.
Pokud by někoho zajímal můj ničím nepodložený názor, pak ten je, že čas jako takový skutečný je, ale zároveň i není. Co to zase melu? Asi takto - záleží odkud je naň pohlíženo.

Pokud naším mozkem z hmoty, pak čas je skutečným ba dokonce jedním z nejzákladnějších stavebních kamenů hmoty a prostoru, k němuž daná hmota náleží - v našem případě třírozměrná, pardón čtyřrozměrná dimenze, kterou vnímáme jako "náš vesmír".

Pokud se na čas pohlédne z místa (nebrat fyzikálně) mimo hmotu a prostor, lze ho patrně vnímat - teď nemám to správné pojmenování... jako hologram. Zdá se být skutečný, ale je to jen iluze skutečnosti.


Čas je doslova kořením či aktivátorem pomyslně nasypaným do kotlíku plného ingrediencí (informací), které tam jsou ve složení určeném Vědomím. Zda Vědomím každé živé bytosti či někým/něčím vyšším, to už ponechám na vědě a ezoterice, přičemž jen mým zbožným přáním je, aby se tito rivalové jednou spojili v jedno a totéž.

To, jaké vlastnosti té tajuplné ingredienci, kterou vnímáme jako čas, dá Vědomí stojící nad vroucím kotlíkem, určuje, jaká bude výsledná polévka (hmota a jí náležející prostor). V našem případě byla dána do vínku času linearita. Polívka sama o sobě nemá schopnosti měnit svoji chuť - měnit se v jinou. To je plně v kompetenci šéfkuře - Vědomí.

Takže z mého úhlu pohledu různé dimenze (například naše realita vs. tzv astrál) se navzájem liší různými vlastnostmi oné jedné z nejdůležitějších ingrediencí - času. A bude to patrně tím, že naše Vědomí ukotvené v hmotě (těle) je dočasně navyknuto lineárnímu času, a proto nevnímáme reality jiné. A pokud ano, a také tomu nasvědčují kvanta svědectví, je přesvědčeno, že čas v té či jiné realitě buď vůbec není, je iluzí a nebo je prostě jiný.

Vlastnosti času jsou podle mého současného vidění zodpovědné za to, jak se v dané realitě projevuje energie. "Náš" konkrétní čas způsobuje, že se energie o různé frekvenci (frekvencí považuji rychlost - tudíž pohyb v čase) projeví třeba jako pevná hmota o různé hustotě. Jelikož náš čas je neměnný (lineárně plynoucí), hmota se z našeho pohledu uvnitř prostoru, k němuž hmota i my v současném stavu náležíme, jeví jako pevná. Pokud se někomu podaří změnit ohnisko svého Vědomí (ezotericky změnit či rozšířit stav vědomí), může se dostat do reality, kde čas má jiné vlastnosti a z prostoru, v kterém se zrovna nachází, se náš prostor a hmota mohou jevit například jako nepevné (ale i jinak podivné :-)) a to právě díky jiným vlastnostem času tam. Tak si momentálně vysvětluji fenomény, jako je například telekineze, jasnovidnost atd. Proto se mi i jeví logické, že pokud Vědomí navštíví jiné reality, čas v nich běží jinak - rychleji nebo naopak pomaleji, lze se v něm pohybovat libovolným směrem, dokonce ho i zastavit nebo - a teď se podržte - vnímat minulost, současnost i budoucnost najednou.

A jak to, že toto všechno může vnímat Vědomí aniž by bylo ovlivňováno? Pravděpodobně proto, že svojí podstatou Vědomí je bezčasé - není hmotné ani v nejmenším náznaku. Není tedy součástí žádného prostoru, žádné hmoty. A díky své podstatě je schopno čas vytvářet, přetvářet, zkrátka s ním manipulovat. Je oním šéfkuchařem.

Jako obvykle budu drzoun a dovolím si tvrdit, že věci kolem času a hmotnosti (vědecky gravitace, protože ta je projevem hmoty - potažmo hmotnosti) mohou být přesně naopak, než se traduje. To znamená, že nikoli gravitace (to jako hmota) zakřivuje čas, nýbrž naopak - čas zakřivuje prostor. A nejenom to. Čas prostor a hmotu nejenom zakřivuje, nýbrž je tvoří (tedy krom dalších "činitelů"), definuje a ovlivňuje.


Takže když to shrnu, nechci sklouznout do podle mne mylných či různě zavádějících tvrzení, že čas je, nebo naopak není. Takováto černobílá tvrzení patří k úzkoprsosti a je jedno, zda vědecké či ezoterické. Na obojí je možno pohlížet jako na náboženství. A já kterékoli náboženství vidím jako omezující člověka. Vzývat Ježíše, Aláha, Peruna, Einsteina, Darwina nebo jakoukoli jinou ikonu je jako dostat malířskou paletu s jednou barvou a zkoušet namalovat duhu.


(©)2014 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

5 komentářů:

  1. Pěkná úvaha, líbí se mi směr, jakým ses vydal, vidím to v mnoha aspektech podobně.
    Přidám svoje střípky:

    V naší realitě je čas jediným měřítkem existence. Ve filmu Lucy to bylo krásně jednoduše a názorně vysvětleno... Po silnici jede auto; urychlujte jeho pohyb a po chvíli auto zcela zmizí, přestane být vnímáno. A tak čas dává naší realitě pevnost - resp. jeho dostatečná pomalost dodává naší realitě i našim tělům dostatečnou pevnost.

    A v různých vrstvách reality plyne čas naprosto odlišným způsobem, a v těch vyšších má naše vědomí větší prostor na modulování času - může ho smršťovat, ohýbat či natahovat, a to je pak ta správná jízda. A nejvyšší univerzálno, tzv. bezčasí, si paradoxně absencí jakéhokoliv plynutí času udržuje trvalou, stále se měnící existenci... harmonie řádu a chaosu, jednoty i mnohosti ... slovy téměř nezachytitelná skutečnost :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Achjo, ten čas sa mi napružil - :-)
    Dodatočne, posielam pohľadnicu, nech sú naše noci tiché a krásne
    http://www.obrazovka.cz/vanocni/altan.html

    Do ďalších krokov a rokov v čase i nečase želám dobrý čas, počasí, nejaký ty nadčasy, a hlavne ať se vyčasí !!!!... BE

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo,
      nepoeticky se přidávám k BE. Dík a moje poklona P a P BLOG. Matěj

      Vymazat
  3. Dokument Hranice Casu-Zaujimavy Dokument o Vnimani Casu https://www.youtube.com/watch?v=Sdf3yWtKZw4

    OdpovědětVymazat
  4. To že čas zakřivuje prostor je dobrá myšlenka, musím to promyslet, ale je to dobrej směr uvažování...

    vědomí utváří čas a čas pak utváří hmotu...

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.