Zdůrazňuji, že tento článek není myšlen rasisticky. Nemám nic proti žádnému slušnému člověku, přičemž mi je buřt jakou má barvu kůže či jakého je vyznání. Důležité je, že uvádění jeho víry do stylu života NESMÍ znevýhodňovat, utlačovat či jinak znevažovat jiného člověka. Za touto hranicí moje tolerance nekompromisně končí.
Dnes mi přišlo toto mailem. Obyčejně zprávy končící "pošli dál", případně "když přepošleš dalším 5 lidem, splní se ti přání" okamžitě mažu, ale tentokrát udělám výjimku. Snad i proto, že mi v týdnu pod ruku náhodou spadl zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání (Předpis č. 246/1992 Sb.). Nepíšu to proto, že bych chtěl debatovat o humánnosti porážky zvířat, nýbrž kvůli jedné části v tomto zákoně, konkrétně paragrafu 5f. Části, která se tam tak nějak vetřela prý kvůli speciálním potřebám církví a náboženství - buďme upřímní, kvůli muslimské a židovské komunitě žijícím a vesele se rozrůstajícím (nejenom) v České republice. A co že mně to (krom obsahu samotného) vadí? Když to řeknu laicky, tak to, že si skupina lidí z jednoho konce světa (a to nejenom geograficky, ale i mentálně, politicky atd.) sbalí saky paky, přivandruje na druhý konec světa a nehodlá se přizpůsobit tamnímu zažitému stylu života. Naopak, přizpůsobují se jim lidé, co jsou tam dávno doma, přizpůsobují se jim dokonce tamní zákony. A to způsobem, s kterým se většina (pokud jsou s dopadem takto upravených zákonů konfrontováni) nepopasuje. V našem konkrétním případě - minimálně eticky. O benevolenci a upravování zákona, včetně jeho dodržování, co se nepřizpůsobivých spoluobčanů týče, ani nemluvě. Když je někdo nepřizpůsobivý, tak ať se vrátí, odkud přišel, ne?
Celé mi to připadá, jako by se třeba zajíc nasáčkoval do vlčí smečky a ta se mu musela se vší parádou přizpůsobit. Kde to jako jsme?