12. 6. 2014

Pijete vodu z kohoutku?

Objevily se tu dotazy, jak je to s vodou. Pít vodu balenou, jak nám vřele doporučuje reklama, nebo zůstat u té z vodovodu, jak tvrdí skeptici na základě některých provedených rozborů?

Povím vám jeden příběh.
Jistý americký chirurg, který léčil v době vietnamské války zraněné americké vojáky, si všiml, že jejich tepny a žíly byly zanesené tukem stejně, jako tomu bylo u mužů v seniorském věku. A to jim bylo průměrně kolem dvaadvaceti let. Když o tom přemýšlel, vytanula mu v hlavě vzpomínka na dětská léta, kdy umýval láhve od mléka, a ať se snažil, jak chtěl, jejich stěny zůstávaly potažené těžko odstranitelným povlakem tuku.
Podobně jako tepny vojáků. Co mohly mít oba případy společného?
Voda, kterou vymýval láhve, byla chlórovaná. Voda, kterou vojáci v horkém podnebí pili, musela být rovněž důkladně dezinfikovaná, aby nedošlo ke kontaminaci. A vojáci jí pili hodně a chlórem pro jistotu nešetřili.
Když se chirurg Joseph Price vrátil domů, rozhodl se vydat po téhle stopě. Zjistil, že až do roku 1920 byla onemocnění jako srdeční infarkt téměř neznámá. Tehdy však bylo rozhodnuto, že v době epidemií tyfu se bude chlórovat voda, aby se zamezilo šíření nemoci. Nemoc odezněla, chlórování zůstalo.
Dalším důležitým vodítkem pro MUDr. Price bylo zjištění, že Eskymáci, kteří na posezení snědí i několik kilo velrybího tuku a dělají to po celý život, infarkty či mrtvice způsobené ucpáváním tepen tukem prakticky neznají. Neznají ale také vodovod a k uhašení žízně používají tající vodu z ledovců..
Ani divoká zvířata podobnými nemocemi netrpí. Když však jsou přenesena do ZOO, kde jim je podávána výlučně voda z vodovodu, velmi často odcházejí ze života právě díky ucpávání tepen.
Výživáři nás přesvědčují, že cévní choroby jsou zaviněny především konzumací tučných jídel. Přesto i ti, co se krmí výhradně nízkotučnými produkty, trpí na infarkty. Zjevné tedy je, že příčinou těchto civilizačních chorob nebude cholesterol.
Price provedl na vlastní náklady na své farmě experiment, kde vyčlenil stovku kohoutků, jež krmil stejně, ale polovině dával vodu chlórovanou a druhé nechlórovanou. Výsledek byl jednoznačný: po čtyřech měsících začali kohouti z první skupiny umírat. Při pitvě se ukázalo, že jejich aorty i ostatní cévy byly ucpány silnou vrstvou tuku a kohouti vesměs měli zvětšená srdce jako důsledek vysokého tlaku. Po sedmi měsících z této skupiny jich přeživalo už jen pár a ti museli být navíc utraceni, zatímco všech padesát kohoutů z druhé skupiny se těšilo výtečnému zdraví.

Sláva, příčina civilizační metly byla objevena, odnynějška arterioskleróze odzvonilo!

Myslíte, že doktor Price dostal nobelovku? Nebo že se o jeho objevu psalo ve všech lékařských periodikách? Či snad, že se s jeho poznatky seznamují medici při studiu na lékařských fakultách?
Můžete hádat... Stačí jednou.
Doktor Price byl označen za blázna. Jeho experiment nikdy nebyl zopakován v laboratorních podmínkách, a když chtěl alespoň o svém objevu vydat knihu, narazil na obrovské potíže. Jeho kniha však přesto vyšla a stala se bestsellerem. Co nám v ní sděluje?
Člověk se před infarktem nebo mrtvicí neuchrání tím, že ze své stravy vyřadí tuk. Je potřebné odstranit chlór - mocný, extrémně aktivní jed působící jako katalyzátor usazování tuků v cévách. Tukem ucpané vlásečnice jsou za stařeckou demencí, senilitou, Alzheimerem, ucpané žíly mají na svědomí vysoký tlak nebo impotenci, a ucpou-li se tepny, přichází angína pectoris, infarkt, mrtvice... a pak už nic.
(Ale než se tak stane, zkonzumujete hodně nízkokalorických výrobků, vypijete hodně, hodně vody a light nápojů a zaplatíte hromadu léků. Nebylo zde ostatně už před časem zmíněno, že voda může být dokonalá zbraň hromadného ničení?)

Tak co balenou, nebo z kohoutku?



(informace čerpány z knihy T. Kašpara, Nespěchejte do rakve)
Vlabi

Zdejší článek se související tématikou: Z knihy Tajné společnosti

(©)2014 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

21 komentářů:

  1. Když nad tím tak přemýšlím, tak docházím k přesvědčení, že k úplnému vymizení jakýchkoli nemocí u mě došlo velmi krátce poté, co jsem začal pít výhradně jen a pouze čistou studniční vodu. Asi půl roku před tím jsem sice už byl jen na vodě, ale z vodovodního řádu. Jenže u nás vodákům neustále haproval dávkovač s chlórem a každou chvíli ho ve vodě bylo tolik, že se nedalo být ani v koupelně, když se napouštěla vana. Rozlité savo na podlaze bylo proti tomu svěží horský vánek. Děti ani manželka se nemohli mýt, protože se okamžitě osypali. Tak jsem se nakrknul, zvedl telefon, obtelefonoval firmy a za pár dní jsme už měli vodu vlastní.

    A vlastně až při psaní tohoto komentáře jsem si uvědomil, že i nemoci dětí a manželky skoro vymizely a to rýma a chřipky byly u nás každých 14 dní.

    Ano, moje osobní poznatky tedy jsou jasné - voda má významný vliv na imunitní systém člověka (zrovna tak jako "dobroty", které nám do ní Systém přidává pro naše zdraví).

    OdpovědětVymazat
  2. Nuž, my Slováci o chvíľu už budeme piť, čo nám ponúknu zahraničné firmy, taká Nestlé napr. Prečo ? Lebo vláda potajomky schválila zákon o vode ako obchodnej komodite. - Teraz beží snaha ľudu zastaviť to svinstvo. PETICIE.COM
    Tézu p. doktora o chléŕu nepopieram, len pridávam môj postreh z deetských čias, kedy bolo mlieko plnotučné a vo sklených fľašiach. Keď ste chceli vymyť fľašu tak nie teplou vodou. Rozmázne sa tuk. Najprv studená, studená, potom teplá až horúca. - Ako to naučiť naše žily a tepny, to ešte neviem . :D, ale povedala by som , že sa treba neprežieraťpráve umelotinami, tukmi. Ja už len reál maslo.
    Mám chalupu , so studňou, a já blbec ju predávam. Njn, keď nie je na strechu... Čudný svet, že ? B

    OdpovědětVymazat
  3. Zajímavé, u mě naopak :) ... Když jsme měli studniční vodu, měli sjme všichni zvýšený nepřímý bilirubin (experimentálno-náhodně zjištěno, že celá oblast, ne jen jednotlivci), a to právě kvůli vodě. Po přechodu na vodu z řádu (čerpanou z hloubky cca více než 100metrů a jemně sycenou chlorem, se vše po pár letech spravilo. Od té doby ustoupila i průměrná nemocnost. Voda stočená do plastů ve mě vzbuzuje stojatou mrtvou vodu, bez pohybu a plnou jedů z vyluhovaných obalů z ropy...
    Takže u mě je volba jasná :)

    OdpovědětVymazat
  4. A ještě jedna myšlenka... chlór v malým množství vytváří prostředí, které nepřeje různým mikroorganizmům přežít. Na vzduchu se vypařuje. Obdobně, ale s násobně vyší účiností působí i oxid chloričitý, neboli CDS2 .. které bez mrknutí oka lze nazvat likvidátor všech virů, bakterií, plísní a pod v těle člověka (a zvířat) .. a stačí si cucnout 2x denně po jednom deci s 50ppm (což není zas tak moc silnější, než právě ta chlorovaná voda). Problémem tedy není chlór, ale další přídavky, jako třeba fluor ! .. ten je opravdu nebezpečnej .. Neznám ale žádné veřejné vodovody u nás v ČR, kde by se fluor přidával. Pokud jsou, tak mne opravte.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petře,
      není pochyb (tedy alespoň u mne ne), že stejně jako zdaleka ne každá studniční voda bude to pravé ořechové, tak i voda z každého kohoutku nebude zrovna koktejl chemikálií.
      Další věc je, a tady se mě může leckterý chemik asi vysmát, protože tomu nerozumím, ale podle mne není chlór jako chlór. Jedna věc bude plynný chlór, který se prostě z vody ve skleničce odpaří (po jaké době?) a jiná, na které prvky se ve vodě obsažené může navázat a pak jak tato sloučenina bude působit na organismus. Chlór je silně reaktivní plyn - tudíž má velkou snahu se vázat na jiné prvky. A i laik bude tušit, že chlór v NaCl či HCl bude asi pro tělo představovat jinou zátěž nebo přínos, než chlór v chloroformu, DDT, PVC a dalších.
      První vlastnost, kterou se o chloru lze kdekoli dozvědět je, že je toxický. Dále jeho zařazení v tabulce spolu s bromem a fluorem (halogeny) taky nebude pro nic za nic.

      O tom, že chlór nepřeje různým mikroorganismům nelze diskutovat (ona zmíněná toxicita), ale nemůže jeho "desinfekční" účinnost být způsobena tím, že viry apod. jsou jednobuněčné organismy, kdežto buňky těla náleží celku? A teď, ty mi budeš rozumět, narážím na energoinf. pole buněk. Takže jednotlivé buňky (viry) nebudou mít svá pole natolik propojena s poli ostatních stejných buněk (něco na způsob PSI pole), tudíž schopnost obrany bude oproti buňkám těla, které koordinují a vytvářejí společná pole vyššího řádu, podstatně nižší. Tedy alespoň podle mne. Tudíž chlór bude relativně neškodný pro buňky našeho těla jen do chvíle, do kdy budou spolu schopné plnohodnotně komunikovat a dokud budou "informačně chráněné" v dostatečné míře.

      Zcela souhlasím s tvým názorem na balenou vodu a fluoridaci vody.

      Co se mě týče, tak rozhodně preferuji vodu čistou - to znamená bez desinfekčních prostředků a bez breberek. Pokud je možnost pití vody s breberkami, pak pochopitelně desinfekční prostředky jsou na místě. Tělo nepotřebuje ošetřenou vodu, nýbrž vodu čistou (nejen biologicky a chemicky, ale i energeticky).

      Vymazat
    2. Petře,
      pokud bychom tedy šli do podrobností, což ale nebylo účelem tohoto článku, pak musím dodat, že je velmi důležité, jak tvrdá je voda, do níž se dává chlór. Agresívní, extrémně aktivní chlór totiž reaguje s částicemi tvrdé vody na chloridy, takže ho k přímému ovlivňování žil zůstane podstatně méně. Z toho plyne, že tvrdá chlorovaná voda je méně nebezpečná než měkká.

      Co se týče "ememeska", moje zkušenosti jsou jen ty nejlepší. :-))

      A o působení fluoru není vůbec sporu. Na konci článku je ostatně odkaz na úryvek z Helsingovy knihy, který tu byl zveřejněn před časem. Do vody se u nás opravdu snad nedává - o to víc ho ale máme v soli (a tím pádem ve velké části potravin) nebo třeba v zubních pastách. Takže si nevybereš :-(

      Vymazat
    3. Ako dostať fluor z potravín ? Musí existovať nejaká finta. A v paste ? Veď to je jednoduché, nekúpim tú s fluorom. B

      Vymazat
    4. No jistě, tak to máš i s těmi potravinami... kde je fluor, to nekoupíš
      Nejlíp když to vypěstuješ pěkně doma, na zahrádce. M.

      Vymazat
    5. Bed,
      u nás se prodává v Albertu sůl, která není "vylepšená" ani jódem, ani fluorem. Aby ji jako měli v sortimentu, ale zároveň ji lidi nekupovali, mají na to takovou fintu: nabízejí ji hrubozrnnou. Ale s tím už si nějak poradíme, ne?
      Co se týče pasty, tak tam to je podobné - skoro ve všech ten fluor je. Člověk si musí s sebou na nákup vzít brýle a raději ještě také lupu a studovat složení. V uvedeném Alberetu jsem tak objevila jedinou, na níž fluor není uveden (což však vůbec nemusí znamenat, že tam není), jmenuje se Promise a je to indický výrobek, kupodivu za lidovou cenu 28 K.
      A jedina finta, jak dostat fluor a spol. z potravin je nekupovat hotové výrobky. Naše babičky se s klidem obešly bez rohlíků, polotovarů, konzerv, hotových omáček, pytlíkových polévek atd. atd. atd. a jaké bašty uměly udělat! :-)

      Vymazat
    6. Ty si taká zlatá ženská VlaBi.
      Nuž, Albert u nás nie je, polotovary nekupujem žiadne, všetko varím zo surového./dostávam takúto soľ-morskú od dcéry z Mainu. / Keď napíšu u pasty že nie je fluor, neverím. Tie bez fluoru u nás nachádzajú v predajňach, či skôr čajovniach, kde majú Ajurvédske čajíky, sviečky,, kamene a tak. Ale keďže vždy mám hlboko do kapsy, tak som sa odbývala tou najlacnejšou. To zmením. - K vode som si spomenula, pani, ktorá sa vodou profesionálne zaoberá , že si vybudovali vlastný prívod od žriedla ku domu asi 150 metrov, a koryto je len drevené ! uvádzala, že treba si otestovať , pohár vody z jedného zdroja, ktorý sa nám zdá byť dobrý a z druhého, trebárs vodovodného. Poháre rovnaké, 3dcl , nechať postáť /už neviem ako dlho/ a potom kuknúť proti slnku. Dobrá voda hádže dúhové a žiarivé "blesky", tá horšia mdlé alebo vôbec. :-) B

      Vymazat
    7. Poznatek k tej pastě Promise:
      Ještě před půl rokem na ní bylo výslovně uvedeno, že je bez fluoru a to velkým zlatým písmem. Když jsme nakupovali poslední várku cca měsíc zpět, tak už to tam uvedeno nebylo. Ve složení sice žádný fluor uveden není, ale už je mi to podezřelé, proč ten nápis zmizel. Zda se to méně prodávalo nebo je v tom něco jiného, si netroufám hádat.
      Měli jsme ještě jednu bezfluoridovou pastu, ale ta byla tak hnusná, že bych si raději nechal zuby vymlátit, než jí ještě jednou strčit do čuni. Název se mi vykouřil z hlavy.

      Vymazat
    8. Stoma Paradentol je bez fluoru, tu indickou Promise moc nedoporučuji, je v ní hodně abrazivních částic, které poškozují zubní sklovinu.

      Vymazat
    9. Anonym:
      Složení stoma paradentol:
      Aqua, Sorbitol, Hydrated silica, Sodium lauryl sulfate, Aroma, Cellulose gum, Titanium dioxide, Melaleuca alternifolia oil, Chloroacetamide, Sodium saccharin, Agrimonia eupatoria extract, Bromochlorophene, Sodium benzoate, PPG-2 methyl ether, CI 19140, CI 42090, CI 73015, Limonene, Linalool

      Na úrovni vědy nejsem schopný argumentovat, ale na úrovni intuice mi tam něco drhne, jen nevím, co.

      Vymazat
    10. ...sacharin!

      Vymazat
    11. Zubní pastu si vyrábím sám, pomelu na mlýnku na mák, kardamon, hřebíček, přidám trochu skořice a smíchám to s jedlou sodou, jako pojivo používám kokosový tuk. Tímto si čistím zuby 2xdenně už dva roky, rozdíl mezi mojí pastou a těmi chemickými, co se týče bělosti zubů vůbec žádný, ale citlivost zubů na teplé/studené/sladké úplně vymizela:-)

      Vymazat
  5. Chlór je nejmenší problém, stačí pít víc čajů (převařením se všechen chlór vypaří) a nebo ji nechat delší dobu v otevřené nádobě odstát - já si třeba dělám šungitovku, ve které musí být šungit (ať už drť nebo pyramida) ponořený nejméně 24 hodin. Tam pak taky není po chlóru ani stopa. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Píšem si ŠUNGIT ! Myslíš Spííídy že by bolo vhodné v Brita konvici, /to je tá s uhlíkovým filtrom/ na čistenie vody strčiť len tak do nádoby ten šungit ? Lebo ostatný kúpený filter mi akosi "nevonia". B

      Vymazat
    2. Jo, to by mohlo jít, proč ne :) Jen myslím, že by šungit ani ta voda neměly přijít do styku s kovem. Pokud máš ten filtr kovový, asi bych do toho nešel. Jinak samozřejmě jo. :) Já šungitovku připravuju normálně ve skleněné konvici na čaj, po jednom nebo dvou dnech sleju do jiné a piju.

      Vymazat
    3. Ďakujem za pripomienku o kovu. Ešte sme tu nespomínali pohyb vody, teda vortex. - Starí ľudia vždy "pečlivě" miešali nápoje, pamätáte. Nuž, jednak mali dostatok času, vážili si hrnček a to v ňom, ale možno vedeli....Takže miešame doprava, alebo doľava ??
      :-) B

      Vymazat
    4. Zásadně doprava, po směru hodinových ručiček :) na jižní polokouli zase opačně.

      Vymazat
  6. Nejlepší je z Vltavy... udělá nás odolné a ještě odolnější
    M.

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.