20. 6. 2014

Na co je Americe Majdan



Udělejme dnes výjimku a podívejme se na mezinárodní situaci, protože ta je více než horká. Mám samozřejmě na mysli Ukrajinu.
Pro ty, co jsou odkázáni pouze na jednostranné informace z našich veřejnoprávních médií, nabízím teď fundovaný pohled také z druhé strany – výtah z obsáhlejší analýzy ekonoma, politika a poradce prezidenta RF pro regionální ekonomickou integraci Sergeje Glazjeva.
Vlabi






Rozhořívající se válka v Donbasu přináší velké hrozby nejen Rusku a Evropě, ale celému světu. Ve světových sdělovacích prostředcích je zobrazována jako boj ukrajinského národa za integritu země, zatímco ruské sdělovací prostředky ji vidí jako odpor obyvatel Donbasu k nacistické juntě, která protiprávně uchvátila moc v Kyjevě. Pravda je však ještě někde jinde.
Bez pochopení příčin hybných sil eskalace tohoto ozbrojeného konfliktu ho nelze zastavit. O tom svědčí bezvýslednost dosud proběhlých jednání o řešení krize. Zdálo by se, že všechny strany jsou zainteresovány na ukončení bojů. Avšak západní strana ani jednou své závazky nesplnila. Jediným výsledkem všech rozhovorů se jeví přímá lež a hrubá manipulace ze strany medií.

Zpočátku vysoce postavení američtí i evropští politici uspali ostražitost Janukoviče dohodami o nepoužití síly, které však sami nedodrželi, pobídli nacisty k jeho násilnému svržení a přivedli k moci svou loutkovou vládu. Pak začali k nepoužití síly nabádat Putina, poštvávajíce nepřetržitě juntu k represím proti ruským obyvatelům Ukrajiny. Přesto bylo dosaženo rámcové shody o odzbrojení nezákonných uskupení a začátku všenárodního dialogu. V ten okomžik však přijíždí do Kyjeva viceprezident USA Biden, a druhý den začíná kárná operace ukrajinské armády proti donbaskému hnutí odporu. Zatímco Rusko v zájmu deeskalace konfliktu odvedlo svá vojska od ukrajinsko-ruské hranice, kyjevské vedení situace hned využilo, začalo své ozbrojené síly do zóny konfliktu okamžitě nasouvat a dokonce přistoupilo k použití letectva a vojenské techniky proti vlastním obyvatelům.
Fakta hovoří o tom, že Američani využívali rozhovory pouze k oklamání partnerů. Vydávajíce se za mírotvůrce a obhájce práv člověka, ve skutečnosti razili cestu k násilnému uchopení moci nacisty. Přitom ze všeho obviňují Rusko. Zuřivá prolhanost a hysterická rusofobie ukrajinských i hlavních světových kanálů signalizují, že máme co do činění s válečně-propagandistickou mašinerií, působící represe všem objektivním novinářům a navozující obyvatelstvu stav antiruské psychozy.

Je vidno, že USA od samého začátku sledují strategii rozdmychávání konfliktu, omlouvají zločiny nacistické j­unty, financují ji a vyzbrojují, a zároveň nutí své evropské spojence k témuž.
Vzniká otázka, proč to dělají?
Ukrajinu přivádějí k rozkolu, k humanitární i ekonomické katastrofě. Z rétoriky i činů amerických politiků je stále více patrné, že tato válka je vedena nikoliv proti Ukrajině, ale obrací se proti Rusku a národ Ukrajiny je používán jen jako „maso pro děla“, ale zároveň také jako nebohé oběti takzvané ruské „agrese“. Bezprostředním cílem této války se jeví oddělení Ukrajiny od Ruska, což stanovil jako důležitý geopolitický úkol už Bismark a v současných podmínkách Brzezinský. Jeho rusofóbní formule, že bez Ukrajiny nemůže být Rusko velmocí, se stala hlavní myšlenkou veškeré americké politiky v postsovětské oblasti.
Podle plánů NATOvských stratégů mělo mít oddělení Ukrajiny od Ruska náležitou podobu - podřízení se EU formou asociace, přenechání suverénního práva země a převedení vnější i obranné politiky Bruselu. Odmítnutí Janukoviče podepsat asociační dohodu bylo pochopeno jako odstoupení z plánovaného podřízení i jako výhrůžka obnovení přirozeného procesu rekonstrukce společného ekonomického prostředí Ruska. Aby bylo zabráněno vstupu Ukrajiny do celní unie s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem, byl zorganizován státní převrat, po němž lídři EU spěchali podepsat s nelegitimní vládou smlouvu o asociaci v politické sféře, která je v rozporu s ukrajinskou ústavou. Porošenko ihned po svém zvolení oznámil, že je připraven podepsat souhlas s asociasí v plném znění, a to bez ohledu na neslučitelnost jak s Ústavou, tak i s národními zájmy Ukrajiny.
Avšak jak ukazuje současné dění, pro USA je i toto vše nedostatečné. Chtějí svést Ukrajinu a Rusko do vojenského konfliktu a zatáhnout do něj i EU. V centru Evropy tak vzniká kráter chaosu, který je směřován na vtažení do bratrovražedného konfliktu nejprve Ruska a potom i okololežící evropské země. To vše se děje nejen kvůli jeho oslabení, ale také pro zhoršení situace Evropské unie. Historická zkušenost totiž svědčí o tom, že války v Evropě byly důležitým zdrojem ekonomického růstu i politické síly USA. Ty se staly supervelmocí následkem první i druhé světové války, které způsobily gigantický úbytek kapitálu i mozků z bojujících mezi sebou evropských zemí do Ameriky. Třetí světová válka, studená, skončila rozpadem socialistického sektoru, což poskytlo USA přítok více než trilionu dolarů, sto tisíc specialistů, tuny plutonia a dalších cenných materiálů i unikátních technologií. I nyní narážejí USA na ekonomické problémy, a proto se snaží v Evropě rozpoutat válku, aby dosáhly následujících cílů:

1. obvinění Ruska z agrese dovolí zavést finanční sankce s cílem zmražení (odepsání) amerických dluhů před ruskými strukturami v objemu několika set miliard;
2. zmrazení ruských aktiv v dolarech i euro způsobí neschopnost vlastníků obsluhovat své závazky vůči zásadně evropským bankám, což těmto způsobí velké těžkosti a bankroty. Destabilizace evropského bankovního systému bude stimulovat odliv kapitálu do USA;
3. sankce proti Rusku přinesou ztráty zemím EU v sumě okolo trilionu euro, což ochudí už tak špatný stav evropské ekonomiky a oslabí její pozici v konkurenčním boji s USA;
4. sankce proti Rusku usnadní vytěsnění z evropského trhu ruský plyn s cílem jeho náhrady americkým břidličným plynem. To se týká také mnohamiliardového východoevropského trhu s články do jaderných elektráren, které jsou technologicky seřízené na dodávky z Ruska;
5. vtahování evropských zemí do války s Ruskem posílí jejich politickou závislost na USA, čímž bude usnadněno navázání zóny volného trhu s EU za podmínek výhodných pro USA;
6. válka v Evropě přinese důvod pro navýšení vojenských výdajů v zájmu vojensko-průmyslového komplexu USA.

Samy USA od války v Evropě skoro nic netratí: na rozdíl od evropských zemí s Ruskem obchodují málo a jejich trhy nezávisejí na ruských dodávkách. Stejně jako v jiných evropských válkách budou tedy v čistém zisku.
Američtí poradci ukládají svým kyjevským chráněncům použití co nejkrutějších zbraní ve vztahu k obyvatelstvu: tříštivé střely, kazetové bomby, miny, bomby s bílým fosforem. Vždyť čím víc bude obětí, tím spíš nastane očekávaný vstup ruských vojsk k ochraně ruských obyvatel, tím větší bude riziko nové evropské války a tím vyšší americká výhra. Tato výhra se neměří jen penězi. Hlavní kořistí, kvůli které USA vyvolávají novou světovou válku – je záchrana světové dominance v podmínkách globálních strukturních změn zapříčiněných změnou technologických struktur. 
Ale o tom až jindy.



aktualizace:
překlad celého článku najdete na http://leva-net.webnode.cz/products/k-cemu-je-americe-majdan-/



3 komentáře:

  1. Vlabi,
    moc dobrá práce. Těším se na další porci. Pitomec

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, máš za to u mě hlávku salátu. :-)

      Vymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.