20. 11. 2013

Matěj - Úvahy blázna 7

Teď vám musím popsat den, kdy jsem se tak trochu znovu narodil. A to v říši panování matičky Země, tedy z nerostů a půdy do poslední a vrcholný fáze týhle triády, tedy do říše rostlin.
Možná si budete myslet, že se Matěj už úplně zbláznil, když téměř až na výjimky ztratil kontakt s jevem Amadea. Máte možná skoro pravdu. Ale já se nejspíš nezbláznil, protože jsem právě teď vylezl po odpolední siestě z postele a půjdu do docela studenýho a větrnýho podvečera končícího listopadu na stráň za chalupou posbírat na větvích rozvěšený smradlavý montérky z dnešní zvláštní šichty na dokončování rekonstrukce školky v Čáslavi. A fakt nejspíš zrovna teď potkám svýho prvního, opravdu i fyzicky zažitýho déva. Nebo snad potůčkovou vílu, či škádlivýho skřítka?
Ale proč to takhle složitě popisuju. Protože při tý siestě jsem jako dost utahanej usnul. A řekl bych, že na odpoledne poměrně hluboce. A zdál se mi takovej sen-ne-sen. Copak se lidem běžně zdaj sny o neosobním, energetickým a informačním prostoru a torzních polích? No, to fakt vypadá, jako že ten postarší pán už úplně zhloupl.
I když ten chlápek si furt říká, a to ještě teď, když to píše, že nezblbnul, ale paradoxně spíš trochu zmoudřel a konečně se cíleně uvelebil v hologramu rostlin. To je, co? Vrcholná fáze první triády, končící třetí rostlinnou matrjoškou.
Doputoval jsem k ní docela pozdě, protože mi bude 67 let, a jistě si přidáte i fórek: „ no konečně je dědek doslovně tam, kam mířil a patří“ - tedy do kytiček. Jo máte absolutní pravdu! Jsem konečně tam, kde tenhle retarda měl bejt za normálního vývoje už jako děcko. A teď jdu sebrat ty montérky, abych zejtra mohl bejt v pohodě a už v klidu duše, že mi ten septik-kanál-smrad suterénu čáslavský školky neuškodí. On už mi totiž uškodit nemůže, může mě zabít, to jo, ale uškodit ne !?!
A cože se mi to vlastně zdálo?
Zdálo se mi o poušti, místy písečný a místy kamenný. Sem tam nějakej ten kaktus a pichlavý křoví. Pak bodlák, jo bodlák, ale s nejkrásnějším květem, jakej jsem kdy viděl. A s tak úžasnou vůní, že jsem pochopil tu povídačku o Marii, která když vyprala Ježíškovy plínky, tak je věšela sušit ne na plot, ale do bodláků.
Pak jsem viděl a uslyšel povídat si spolu kameny s pískem a prach s křovím. Křoví zas hovořilo s bodláky a ty se sluncem. Vítr pod nimi lehounce pohyboval jejich stíny, kde se schovávala ještěrka a malej hádek. A tihle všichni čichali tu božskou vůni a občas s gustem znalců koukli na ten nádhernej květ.
A čekali, všichni čekali, celej svět čekal vlastně na co? No přeci na déšť …
Chápete? Sice jsem to tam někde nahoře pitomě nazval energetickým a informačním prostorem, ale ve skutečnosti, vážení, - je to takhle...

8 komentářů:

  1. Viem len toľko, že raz som sa podujala ísť k tomu BOHU a našla som návod od nejakého blázna - že treba skúsiť cez krásno. No a taký kvet bodliaka trumfne svojou farbou a jemnosťou , byť vyrastajúcou z tŕnia, ba práve preto, tož skúsim ešte čuchať :-). .
    Našla som čo som chcela, čože som chcela ? no jaj, ve´d ŽIVOT. :.
    Ďakujem M., B

    OdpovědětVymazat
  2. Ja, ja,
    Bed, říká to i číslo 1,618. Tedy pokud jsem ty numera zas nějak ne-Popletl. A tu nádhernou fotomontáž dělal Vlabi. Děkuji Vám Matěj

    OdpovědětVymazat
  3. Snáď Vás tu poteším - mávam vízie-, heh, Michal sa teraz asi chytí za hlavu.. :X
    Ony sa mi v reáli ukážu cca na tretí deň.. Nuž videla som biely oheň, taký trojplameň, olemovaný žiarivou ružovou a pod tým akýsi hakybak. Hm, vraveli mi , Božena, vieš čo, to je anjelské písmo, písmo zasvetencov a tp., máš message shora.
    Jo, bol to message. V kúpeľoch tri dni na to som došla k jazierku s lotosmi, čo to trepem s leknami. A veliká biela Victoria Regia tam žiarila v strede, a okolo nej menšie ružové lekná. Po 50tich rokoch som schytila do ruky vodovky a namaľovala obrázok, zátišie.
    A čo bolo to písmo ? Nuž vysvetlil mi pán záhradník, že koreňová sústava , normáľne nevidno, je pod vodou, má spleť hakybakov. Nuž tak sa veci majú - každopádne som zažila zázrak - Život v jeho živoucí podobě.
    Motám tu českoslovenčinu, ako kedysi náš jeden prezident, ale , smejte sa... budem rada. B
    Matěji dík za osviežujúce výpovedi, a VlaBi za fotokreáciu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bed,
      s vizemi problém nemám a už vůbec ne s českoslovenštinou. S tou naopak. Upřímně však musím říci, že jak pokračuje čas, tím více mi vadí přimíchávání cizích slov, hlavně z angličtiny. U tebe to ještě beru díky tomu, že jsi světoběžnice. Jak bylo krásné, když dříve mělo vše své české pojmenování nebo alespoň dlouhodobě ustálené ("stop", "start", "definice" apod.). Ale to jak se baví dnešní mládež, či jak jsou psány "české" texty, začíná být už na mě moc. To je samé "až budeš ready", "je to oukej", "je to shit", "jsem happy" případně "easy".
      Taky mi něco takového občas ještě nechtíc ujede (anglicky neumím), ale hlídám se. Též přiznávám, že některé věci/situace/okolnosti nemají své české jednoslovné pojmenování a tak místo několika českých osvětlujících vět raději použiji jedno anglické slovo, ale rozhodně na to nejsem hrdý.
      Toť sice mimo Matějovo i tvé téma, ale i tak jsem o měl na srdci (nebo na klávesnici?) :-)

      Vymazat
    2. Ano, cestujem, pracovala som, žila som roky na zmiešanom území poľsko-československom, teraz na slovensko-maďarskom, a viedla mladých. A kto chce s vlkmi žiť, musí s nimi vyť. Mne zas vadí, keď sa používajú výrazy ako pancharti, príšelci, debililizmus, atak. Raz som bola kvôli tomu vyčlenená z grupy. :-)
      Tiež si všímam poangličťovania ale priznajme si, mnohým sa tento jazyk stal obživou. Keby len toľko .. :-) B

      Vymazat
    3. Když Bed, mě nevadí ta anglická slovíčka jako nějaký shluk písmen, který jakože něco znamená, průšvih je jinde. Slovo a hlavně to vyslovené (to, které rozrezonuje specifickým způsobem vzduch=hmotu) nese patrně mnohem více informací a ovlivňuje na vícero rovinách, než se na první pohled zdá A tam vidím toho zakopaného psa.
      Ale to je na hódně dlouhý článek a já se necítím být tím pravým, který by měl toto téma veřejně rozvíjet. Možná někdy v budoucnu. :-)

      Vymazat
    4. Ano Michale rozumiem, nesie. A niekomu nič nenesie :-) B

      Vymazat
  4. Jojo, je to tak. Zase krásný článek.
    Mirka

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.