5. 10. 2013

Kozyrevova zrcadla

Jestliže soubor znalostí představuje sto procent, lze říct, že o zkostnatělé formě už víme devadesát pět procent, o podstatě živé vesmírné existence pět pro­cent a méně než jedno procento víme o člověku a jeho intelektu.
Akademik V. P. Kaznačejev

Unikátní experimenty, které souvisely s intelektem člo­věka a lidskou psychikou, provedli vědci pod vedením čle­na Ruské akademie lékařských věd a Ruské akademie pří­rodních věd V. P. Kaznačejeva v Mezinárodním vědecko-výzkumném ústavu vesmírné antropoekologie. Základ vý­zkumu tvořily pokusy s Kozyrevovými zrcadly.
N. A. Kozyrev totiž ve své době objevil, že povrchy, jež tvoří speciální hliníková vrstva, mohou stejně jako zrcadlo nebo konkávní čočka koncentrovat, násobit či odrážet svět­lo, ale také energii hvězd, rostliny, člověka či jakéhokoliv dalšího objektu. Badatel věřil tomu, že biologické spojení funguje napříč časem, a domníval se, že toto spojení lze re­alizovat s pomocí speciálních komor s hliníkovou vrstvou.
Vědci z ústavu sestavili pro pokusy s lidmi mohutné vál­ce s postranní štěrbinou, v nichž byli jedinci obklopeni vlastním polem. Na takovýchto odrazových plochách, které nazýváme Kozyrevovými zrcadly. "se daří soustřeďovat solitonové a holografické procesy naší intelektuální činnosti a za pomoci encefalogramů, kardiogramů či Kirlianových fotografií lze registrovat jejich změny."
Ptáte se, jak to funguje? Jestliže uvnitř takového válce sto­jí člověk, odrážejí se od vnitřního povrchu takzvané Kozyre­vovy proudy, které se koncentrují okolo osy tělesa. Výzkum­níci prosvěcují tuto osu svazkem laserových paprsků, jenž spinové a torzní pole organizuje. Akademik Kaznačejev k problematice uvádí: "Mluvíme zde o primárních plně mate­rializovaných proudech kosmických polí, které nesou infor­mace, nikoliv o druhotných elektromagnetických proudech. Díky nim můžeme lépe pochopit spinové a torzní procesy."

Jaký vliv má na člověka pobyt v Kozyrevově prostoru?
"Před jedincem vytane jeho "vnitřní čas", pokusná osoba má možnost uvidět samu sebe v dětství či ve stavu, který ezoterika nazývá reinkarnací. Pracujeme-li s těmi, kteří prodělali psy­chická onemocnění, dospějeme k pozoruhodným klinickým výsledkům. Veškerá negativní energie, která se nakupila okolo osy válce, odchází spolu s laserovým paprskem pryč."
Taktéž vyšlo najevo, že mezi těmi, kdo pobývali mezi Ko­zyrevovými zrcadly, se prudce zvýšila schopnost transperso­nálního (telepatického) spojení. Pozoruhodných výsledků dosáhli výzkumníci s léčitelkou Gizel Minel, která dokáže na dálku určovat zdravotní stav člověka.
Milen a pacient se nacházeli v Kozyrevových zrcadlech, přičemž každý z nich byl na geograficky odlišném místě. Senzibilka znala pouze čas, kdy má začít s diagnostikou. Výsledek předčil veškerá očekávání, ačkoliv některé infor­mace, které získala, se lišily od lékařských závěrů. Za nece­lé dva měsíce se však, ke škodě pacienta, předpovídané ne­moci potvrdily. Milen dokázala zaznamenat onemocnění dřív, než se projevilo ve fyzickém plánu člověka.
V první kapitole jsme hovořili o telepatických seancích, které organizoval V. P. Kaznačejev, avšak to, co prokázaly obdobné pokusy s Kozyrevovými zrcadly, vědce doslova šokovalo. Vyšlo totiž najevo, že při dálkových telepatických přenosech mezi městy Novosibirsk a Dixon obdržely po­kusné osoby třicet procent informací ... z budoucnosti! Přijí­maly a zaznamenávaly vidiny, které měly registrovat až za čtyřiadvacet hodin, nebo dokonce za několik dní.
V létě roku 1995, kdy dopadla na povrch planety Jupiter kometa, zachytily pokusné osoby "včerejší" údaje - ty aktu­ální zkrátka někam zmizely. Kaznačejev o tom píše: "Domní­vám se, že to souvisí s časovými paradoxy, které popsal N. A. Kozyrev. Předpokládal totiž, že v krizových okamžicích se mění tok času, který "běží" naopak, z budoucnosti do přítom­nosti.
Početné vědecké experimenty prokázaly, že lidský mo­zek může být prostřednictvím planetárních sfér propojen na vzdálenost tisíců kilometrů s jinými osobami. Vyšlo najevo, že lze přenášet obrazné představy, které se tvoří v Kozyre­vově prostoru. Vědci dospěli k závěru, že zhruba třetinu in­formací zachytí pokusná osoba v reálném astronomickém čase, další třetinu se zpožděním, které zapříčiňuje hromadě­ní údajů v planetárním prostoru, a zhruba třicet procent s předstihem několika hodin do momentu předání.
Později provedli obdobné pokusy i američtí vědci Puthoff a Targ. Induktor (přenašeč myšlenky) a percipient (příjemce) o sobě nevěděli a vědci uvedli v nesoulad jejich časový program. Co se stalo? Podle výzkumníků percipient s osmdesátiprocentní přesností obdržel informace o hodinu dříve, než je k němu induktor vyslal. Vždyť to je přece jednoznačné potvrzení faktu, který dosud nebyl vysvětlen!
To ale ještě není všechno; svými posledními pokusy to­tiž vědci prokázali, že s použitím torzních procesů je možné přenášet na dálku také biologické struktury včetně intelektu a rovněž jakékoli další údaje, například chemické. Velmi se to podobá výměně informací v homeopatii, kdy molekulár­ní eventuálně makromolekulární struktura při rozředění o dvanáct až šestnáct řádů vstupuje do spinového a torzního pole vodíkových atomů a předává člověku informaci bez přítomnosti chemické molekuly.
"Zaznamenali jsme změny v buněčných strukturách i dál­kový přenos informací do lidského organizmu prostřednictvím molekulárních a hormonálních frakcí s pomocí zdrojů torzních polí. Spojení Kozyrevových zrcadel s očistným účinkem lase­ru, s torzními poli a s hypomagnetickými komorami zvyšují efektivitu prevence a zlepšují výsledky léčby nemocí."
Kaznačejev míní, že s pomocí Kozyrevových zrcadel a zdrojů torzního záření lze působit na velké území (napří­klad města či regionu), kde pak s pomocí torzních a infor­mačních polí dochází k likvidaci procesů stárnutí, nádoro­vého bujení, alergií, problémů s oslabenou imunitou, dys­trofických změn i mnohých psychosomatických chorob.
"Reálná je i možnost působení na emoce a intelekt."
Analogicky se "zrcadly" vědci sestrojili rovněž takzvané hypomagnetické komory s výjimečně účinnou ochranou před elektromagnetickým zářením. Badatelé totiž chtěli ob­držet odpověď na otázky, které je znepokojovaly: Jak se cítí živé organizmy ve vesmíru? Je možné, aby život vznikl bez účasti elektromagnetické energie? Pole v komorách bylo padesáttisíckrát slabší než na Ze­mi. Zpočátku prováděli vědci pokusy na sobě, posléze vy­užili dalších dobrovolníků. Vyšlo najevo, že uvnitř komor se mění vztahy mezi pravou a levou hemisférou, emocio­nální i útlumové procesy. Krátkodobý pobyt (15 až 20 seze­ní po 20 minutách) má na člověka blahodárný účinek. Na­stává rovnováha psychických a fyziologických procesů, u většiny lidí se zlepšuje paměť, zvyšují se paranormální schopnosti, dochází ke stimulaci intelektu a tvůrčích schop­ností. U dětí ve vývinu vědci rovněž zaznamenali pozitivní účinky na rozvoj intelektu. Díky pobytu došlo i k vyléčení dětské epilepsie a řady dalších chorob. Naopak pokusy s bu­něčnými kulturami prokázaly, že kvůli prostředí v komoře nepřežily více než 8 až 10 generací a potom degradovaly a zahynuly. Znamená to, že bílkovino-nukleová forma ne­může existovat bez elektrických a magnetických impulzů, což by měli mít na paměti především ti, kteří se chystají dlouhodobě pobývat ve vesmíru.
Díky pokusům s hypomagnetickými komorami, se zrca­dlovými, laserovými a torzními konstrukcemi se podařilo odhalit pozoruhodná fakta o reálných projevech dálkových přenosů mezi buňkami, mezi člověkem a buňkou, mezi lidským organizmem a rostlinou, a také zákonitosti transper­sonálního informačního přenosu na dálku. "Získali jsme ex­perimentální důkazy skutečnosti, že vyšší formy inteligen­ce, jejichž evoluce je však zbržděna, existují a mohou být objeveny a rozvinuty ve jménu záchrany civilizace."
Vědci mají v úmyslu sestrojit v ústavu jakýsi miniaturní model geokosmu, aby mohli lépe sledovat reakce Země a lidstva na vesmírné události a rovněž reakce Země a kos­mu na lidské konání. Připomínají americký experiment Biosféra 2, při němž sedm lidí žilo v izolovaném uzavřeném prostoru, který kopíroval biosféru. V lokalitě fungovaly uzavřené cykly, jež zajišťovaly soběstačnost v zásobování vodou a potravinami. Nacházelo se tam dostatečné množ­ství rostlin, které zajišťovaly produkci kyslíku. Už za rok a půl se však v Biosféře 2 snížila jeho koncentrace o dvě třetiny, a proto byli experimentátoři nuceni jej doplňovat.
Výzkum skvěle dokumentuje počínající nemoc biosféry, kdy kyslík začala pohlcovat půda. V souvislosti s tím se ob­jevila otázka, co se stane, jestli půda na celé planetě nevydrží technologický nápor a začne rovněž doslova "požírat" kys­lík? Vědci nabízejí řešení: "Jestli má být úkolem biosféry jen otrocká služba člověku, pak je téměř jisté, že nepřežijeme. Většina lidí si dostatečně neuvědomuje skutečnost, že díky tomu může ztratit nejen rozum, ale i duši. Přibývá důkazů o tom, že kromě zhoršení vzájemných sociálních a kulturních vazeb, kromě zamoření vesmíru či dalších ekologických změn se začíná vyčerpávat také intelekt člověka."

zdroj: Neomezené možnosti člověka  -Taťjana a Vitalij Tichoplavovi 


6 komentářů:

  1. Zaujímavé - cca 24 hodín až 3 dni je obvyklá doba udalosti vopred oznámenej i u mňa. Ale i pár rokov.
    Nie je nič nezvyčajné, že niekto určí chorobu na vzdialenosť tisícky míľ..., mám takého známeho a vie ju aj odstrániť. Bude takých "vymožeností" pribúdať. B

    OdpovědětVymazat
  2. Doporučuju toto video:
    http://www.youtube.com/watch?v=oRgKXhcxIS0

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Žadné video tam není...

      Vymazat
    2. Tak jedině v ruštině zde:
      https://www.youtube.com/watch?v=udLvwmq8Na8
      :-(

      Vymazat
    3. https://youtu.be/9VOsrPk2Lok s cz tit

      Vymazat
  3. K čemu asi sloužilo a možná ještě slouží obrovské ,,skalní " zrcadlo u hory Kailás v Tibetu ?

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.