22. 8. 2013

Krátké zamyšlení

Možná jste také jako já zaznamenali poněkud zarážející přístup některých lidí k jistým situacím či okolnostem dnešního dravého a nelítostného stylu fungování lidské společnosti.
Jak je možné, že při sledování stejné zprávy, například týkající se něčeho tak závažného jako je juvenilní justice, se někdo chová tak, jako by zprávu vůbec neslyšel?
Jak je možné, že při upozornění na velice žalostný stav každodenní oblohy nad našimi hlavami, ale i přírody kolem se mnozí podivují, co že se jim to snažíte ukázat, když oni nic nevidí?
Jak je možné, že se někdo nepozastaví nad zprávou, která je v přímém kontrastu se skutečností, jíž má přímo před vlastním oknem?
Jak je možné, že leckdo vůbec nezaregistruje, že před ním na zemi leží člověk a těžce lapá po dechu?
Jak je vůbec možné, že jsem si například až do chvíle, kdy jsem svým prvním orgonitem "obdaroval" místní vysílač, nevšiml, jak jsme těmito nejenom ohyzdně většinu kopců pokrývajících staveb, výškových domů, komínů, střech atd. doslova obklopeni?

Vypadá to totiž, že ačkoliv všichni sdílíme jeden společný prostor, tak zdaleka ne každý vidí a vnímá to samé jako člověk stojící vedle něj. A to doslova - NEVIDÍ TO!
A naopak - on zase nevidí, co jeho soused.
Není to to samé, jako když někdo vidí energetická pole předmětů a živých bytostí, různé stromové dévy, víly, trpaslíky, klidně i ty bílé myšky, chcete-li, slyší hlasy Průvodců, cítí, že má udělat to či ono, ačkoliv situace si logicky žádá pravý opak?
Nemůže to být oním naladěním mozku na tu kterou "rádiovou stanici"?
Napadlo mne, co když všichni, kdož tu po světě trajdáme, sice na první pohled sdílíme jeden společný prostor, i přesto žijeme ve svém vlastním světě, ve své vlastní realitě, kterou je ona rádiová stanice, na níž jsou vyladěny naše smysly, respektive mozek zpracovávající informace z těchto smyslů?
Tuto zbloudilou myšlenku bych shrnul takto: nevnímá každý realitu kolem sebe takovou, jakou chce, případně kterou vnímat má (je mu primárně přisouzena) nebo - a to by bylo nejhorší - která mu je jinými lidmi předhazována = tvořena?
A tím nemyslím jen jako neexistující fata morgana, nýbrž jako jedna z mnoha skutečných realit paralelně běžících vedle sebe.


12 komentářů:

  1. To čo píšeš je dôsledkom vyvažovania-v tomto duálnom priestore. Nie je veľmi potrebné sledovať čo a ako vníma ten druhý, venuj sa svojmu vnímaniu. Keďže však žijeme v spoločenstvách tak priestor je samozrejme širší.
    B

    OdpovědětVymazat
  2. ...a ještě bych připojila: člověk vnímá realitu, ke které se mu zatím podařilo dopracovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlabi:
      Tady vidím jedno úskalí, ale doufám že se pletu. Co když to nemusí být tak, jak píšeš, ale: člověk vnímá realitu, kterou vnímat chce.
      To by potom konspirátoři jako třeba já byli pěkně chyceni ve svém vlastním pytli.

      Bed:
      To co jsi napsala je samo proti sobě v přímém rozporu. Jelikož žijeme ve společenství (svůj důvod to jistě má), pak sledovat a vnímat druhé je důležité ať z důvodu podpory velice důležité lidské schopnosti - empatie, tak z důvodu možnosti urychlení svého vlastního (ale i společného) vývoje, protože je možné se učit i díky úspěchům i omylům druhých. Tak to alespoň vidím já.

      Vymazat
    2. Michale, napísala som vo vete slovo veľmi - čím myslím nadmieru. Pozornosť vyvažovať smerom do seba a smerom von ku okoliu v balansu.
      Vlabi, ano ty si pripojila podstatné.
      B

      Vymazat
  3. Myslím si, že každý člověk vnímá realitu tak, jak je schopen v daném okamžiku a v závislosti na tom, co se jeho duše potřebuje naučit. Pokud se v daném stavu naučí vše potřebné, může pokročit k dalšímu, jinému vnímání reality, kde se naučí další věci... je to jako ve škole. Pokud úspěšně složím jednu třídu, můžu postoupit dál. A/ale zaměření třídy se mění podle toho, co se zrovna potřebuju naučit. Naše duše to ví nejlíp. A kdo se zrovna nechává vést ostatními, jak má vnímat svět, tak se možná má naučit naslouchat druhým, ale zároveň se naučit vnímat své nitro, srdce... kde je ta jeho pravda, jeho realita... duše...
    Mirka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Mirko,
      jsem moc rád, že jsi nakoukla :-)
      Ano, co jsi napsala koresponduje s tím , co jsem pod přejatým Zelenkovým článkem zmiňoval jako fraktální model či uspořádání. Vyšší "třída" a to ať ta, kterou jsi měla na mysli, nebo ta rádobyspolečenská není něco víc než ta předchozí "nižší", nýbrž jen další v řadě, obsahující vše z té předchozí, jen z jiného úhlu, jiného měřítka, v jiných situacích atd. přesně jako je to ve fraktálech.

      Vymazat
    2. Koukám často, moc se mi líbil článek o delfínech... jsem trochu v jiné třídě se svým zaměřením, snad se časem chytím na vaši "vlnu" ;-) Píšete o zajímavých věcech. Chodím k vám zatím "jen" nasávat nové podněty :-) Díky za ně. M.

      Vymazat
  4. Já si myslím, že je to kvůli obranným psychyckým mechanizmům. Lidi se stávají otrlými na všechno a vyžadují pro svou pozornost stále tvrdší metody. Jemnou argumentaci vůbec neregistrují.
    Zaujal mě nároz, že člověk reaguje na podněty přijaté z venčí svým tělem až od cca 50-60% intenzity. Ty co jsou pod tuto úroveň sice podvědomí zachytí, do vědomí se však již nedostanou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petře,
      ano souhlasím s těmi obrannými mechanismy, jen si nemyslím, že je to jediný důvod. Pokud tedy dodržování posloupností vlastního vývoje nebudeme považovat za obranný mechanismus.

      Vymazat
  5. Míšo, je velký mumraj na tom světě, všechno se bortí, ekonomika je po smrti, horní vedení tohoto cvokhausu jsou vystrašení, zatvrzelí, snaží se stále manipulovat, lhát, podvádět, pokračovat ve svinstech, spodní patro sluhů je taky mimo, ovšem se probírají a koukají co to vyvádějí:) otrocký lid, čili my se probouzíme, každý v jiném stádiu, taky koukáme co to, no a nakonec jsme v tom každý sám, zároven všichni dohromady, no a v tom všem blázinci ještě do toho ti trpaslíci, víly , volná energie, je to na takového človíčka moc. . . aspon na mě občas jo:) nechci toto téma nijak zesměšnit, nebo podcenovat, souhlasím, že je moc realit, moc filmů a her v kterých hrajeme a zákonem přitažlivosti se spojují lidi k sobě podobné nátury, ale jak se to všechno prolíná, tak se potkáváme právě v tom společným vědomím i s těmi nevěřícími Tomáši, tak je to někdy vysilující . Občas mám chut takovým člověku bouchnou do hlavy, aby se mu rozbřesklo. . .pak si řeknu, mě taky nikdo nemlátí do hlavy, kdo je dál než já:) asi to má tak být, jsem ráda, že lidi, kteří věděli něco víc a udělali si blog, jako třeba ty, nebo Iv a další,přitáhli moji maličkost, abych mohla trošku něco pochopit a naučit se. Že jste mě TAM nenechali. . . :) AHOOOJ IVA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivo,
      já vím velké kulové, proto se blog jmenuje tak, jak se jmenuje včetně toho krátkého textíku pod názvem :-)

      Vymazat
    2. Tak to je dobře:)))) IVA

      Vymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.