5. 8. 2013

Každý jednotlivec může s něčím pohnout.



Často v různých komentářích na internetu čtu povzdechy typu "Kdy už lidi vyrazí do ulic...", "Jak dlouho ještě si to nechají líbit...", "Kdy už se konečně něco změní..." "Ovčané" jsou skloňováni ve všech pádech - s pohrdáním, despektem, výsměchem. 
Obvykle si pak v duchu říkám - a co ty, pisateli, co ty sám děláš pro změnu?
V této souvislosti si pak vybavím úryvek z knihy, o níž už tu byla řeč – JAN VAN HELSING: TAJNÉ SPOLEČNOSTI - válka svobodných zednářů.
Vlabi 

Každé naše rozhodnutí – bez ohledu na to jaké – má následky. Věci se změní a dají se do pohybu další procesy. Není nic  horšího než nečinnost, protože jen mrtvé ryby plavou s proudem.
Každý jednotlivec může s něčím pohnout. Já píšu knihy, jiní přednášejí a věnují se osvětové činnosti. Co můžete udělat vy? U některých jako bych už předem slyšel námitku: „Co bych tak já, obyčejný smrtelník, mohl udělat? A kdy? Vždyť já jsem pořád v jednom kole a bojuji o chléb každodenní. Od toho jsou tu přece jiní, a navíc nový světový řád je už přece zaveden. Jak bych mohl/a já změnit chod světových dějin?
Jak změnit světové dění, to nevím, ale vím, jak se můžete změnit vy sami, a tím přetvořit i svět. Možná si myslíte, že jsem se úplně zbláznil. Snad. Nejprve si však přečtěte následující:
Říká vám něco jméno Joe Vitale? Je to americký trenér, který učí lidi, jak dosáhnout úspěchu. Tento autor několika bestsellerů proslavil havajskou metodu známou pod názvem Ho´oponopono. Došlo k tomu poté, co slyšel o jednom havajském terapeutovi Ihaleakalau Hew Lenovi, jenž „zázračně“ vyléčil na jedné psychiatrické stanici bez výjimky všechny pacienty – duševně nemocné! Jak toho docílil? Joeovi Vitalemu řekl: „Vyléčil jsem v sobě tu část, kterou měl pacient nemocnou. Převzal jsem plnou zodpovědnost za svůj život – to znamená za vše, co k němu patří. Celý svět je v pravém smyslu slova mým vlastním výtvorem.“ To je zákon rezonance: všechno, co v životě prožíváme, je rezonancí či zrcadlovým obrazem toho, jací (vnitřně) jsme.
Fakt je jeden – žijeme v dokonalém světě, v němž neexistuje náhoda. Podle zákona rezonance si do něj přitahujeme vše výlučně sami! Jsme spoluzodpovědní za to, co se děje v našem okolí i s lidmi kolem nás.
Co přesně doktor Len udělal? Prostudoval si chorobopisy a za všechno, co pocítil – ať to byl vztek, odpor či strach – poprosil o odpuštění. Neustále opakoval: „Je mi to líto, prosím, odpusť mi, děkuji ti, miluji tě.“ Oslovoval tím jakési vyšší Já svých pacientů, které je nesmrtelné a všechno ví. Je v něm uloženo vše, co si pacienti kdy mysleli nebo udělali. Doktor Len převzal za jejich skutky i myšlenky plnou zodpovědnost, což vyjádřil následovně:
Jsme zodpovědní za všechno, co vidíme, cítíme a prožíváme. Jestliže něco odsuzujeme, vzdalujeme se životu. Pokud soudíme za něco druhé, každý náš soud je důkazem toho, že tyto části máme v sobě, že jsme se s nimi nesmířili a nepřijali je. Problém není to, co je mimo nás, ale to, co je v nás, a to znamená, že my sami máme/jsme řešení! Když převezmeme veškerou zodpovědnost za svůj život, pak jsme příčinou všeho, co vidíme, slyšíme, vnímáme – všeho, čeho je to součástí našeho života. Terorizmus, prezidenti, politika a cokoliv, co slyšíme a vidíme kolem sebe, co zažijeme nebo se nám nelíbí, to všechno nosíme v sobě a je potřeba to vyléčit. V podstatě neexistuje nic – kromě toho, co se promítá z našeho nitra ven. Problémy tedy nejsou nikde venku, jsou v nás, v našem nitru. Pak, chceme-li něco změnit, nejdříve musíme změnit sami sebe.“
Dejme tomu, že jsme ještě ochotni přijmout odpovědnost sami za sebe. Ovšem být zodpovědný také za jiné lidi a jejich skutky? To přece nejde! Nebo ano? Odpověď hledejme v přírodních zákonech. Jsou nemilosrdné a náš žalobce nám neustále předkládá plody toho, čeho příčinou jsme my sami. Metoda doktora Lena fungovala – a on přinesl důkazy!
-          Pokud se dostanete do nepříjemné situace ve svém nitru, potvrďte ji a řekněte si: „Je mi líto, že jsem to zavinil/a.
-          Odpusťte si. Jste sice za vzniklou situaci spoluzodpovědní, ale chcete to napravit. Můžete například říct: „Stvořiteli, jenž sídlíš ve mně, prosím, odpusť mi!
-          Vyjádřete Stvořiteli lásku za to, že vás obdařil svobodnou vůlí, již můžete používat. Řekněte: „Miluji tě.“
-          Poděkujte za to, že se věci v tomto okamžiku změní a vyléčí.
Pět jednoduchých vět stačí k tomu, abyste změnili svůj život: „Omlouvám se. Miluji tě. Prosím. Odpusť mi. Děkuji ti.“
V konečném výsledku to znamená, že jsme všichni propojeni se všemí – s bezdomovci na ulici, s Rokefelery, Rotschildy, s ilumináty… Ani je nemusíme osobně znát. Doktor Len své pacienty taky neznal.
My všichni jsme spolutvůrci chaosu, který nyní na Zemi panuje – jinak bychom tu teď nebyli. Každý z nás se může podílet na uzdravení světa, začne-li sám u sebe.

(Převzato z časopisu Medium 8/XXIII)



8 komentářů:

  1. Jasně!
    Svět pak změnit, jak jednoduchý. Pár slov a je to! Ale kdo tomu uvěří, když i dávní předkové současnejch sedmi miliard lidí byli tisíciletí cvičeni používat řešení stále složitější, nepřehledná, zavádějící, pitomá a dokonce i skutečně nebezpečná? A pak "něco tak jednoduchoučkýho" jako, že řešení je v mým srdci bude velmi těžký vložit zpět do tý závratný množiny téměř spících těl a duší. Ale VÁŽENÍ, holt to jinak, než se probudit ... n e p ů j d e ! Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý člověk v sobě nosí instrukce co má dělat, když se setká s nějakou informací, s níž už se setkal a nějak ji řešil. Většinou se jedná o reakce na nějaké viry, bakterie, pak reflexy, pudy, .. vše je zapsáno do energoinformačních polí, dalších slupek fyzického těla člověka.
      Když si zapíšeme škodlivost kouření do tohoto pole a dáme k tomu rovnítko zepár emocí s rakovinou, zvracením a pod., automatika nám odstíní jakýkoliv pokus o návrat egregoru. Jenže je tu velké jenže :) .. jak to tam zapsat?
      Můžeme trénovat vůli a dlouhou prací na sobě se nám to může podařit. Na způsobu tuningu firmware člověka koumám .. možností je hodně, ale málokteré se jeví jako rychlé a spolehlivé.
      Petr H.

      Vymazat
    2. Petře:
      Je mi jasné, že nemám zdroj informací jako ty, proto zkusím jen teoreticky blábolit.
      Egregor, narozdíl od lidské bytosti, si energii potřebnou pro existenci neumí vyrobit ani transformovat. Je živen energií druhých. Cílená likvidace egregoru (konkrétně nějakého negativního) nebude v drtivé většině případů nic jiného, než naprostý opak - jeho posílení, protože půjde v záměru o destrukci, či-li negativní energii, což je potravou takového egregoru. Nejjednodušší (nikoliv však co se vůle týče) a podle mne správnou cestou je ignorování egregoru - nevytváření žádné energie, která se ho týká. Podmínkou takového řešení je ale jak ty v podstatě uvádíš uvědomnění si tohoto problému každé bytosti, jež se daný egregor potencionálně bude týkat. A to je ten kámen úrazu.
      Základem tedy není umět, nýbrž vědět (uvědomovat si). Kdo ví, může učinit kroky (učení se) a zdokonalovat se tak dlouho až bude nejenom vědět, ale též umět. Tato poslední věta je dost možná i základem všeho bytí zde. Koneckonců napsal jsi to i ty ve své poslední větě :-)
      Polovičatá řešení nejsou řešení, pouze dočasný odklad nebo jen zpomalení neodkladného.
      MichalB
      (nechci se z místa, kde jsem logovat, tak takto jako anonym)

      Vymazat
  2. Ahoj Petře,
    jak bylo s Perunicí a Perunem? A pokud se jedná o článek, tak mám pocit, že naše vůle a chtění má stejnej potenciál s "tam-těmi". Oni mají ovšem náskok, protože se už probudily dávno. Je však pravdou, že oni jen k moci a mnozí z nich pak následně a nevyhnutelně ke zlu. Nám rovněž stačí pouze a jen se probudit ... jako třeba ten náměsíčnej artista uprostřed lana a kam že to? No přeci k zodpovědnosti za to, co žijem. Matěj

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý večer, metoda Ho oponopono mi je důvěrně známá a používám ji dost často. Můžu potvrdit, že skutečně funguje, taktéž zákon rezonance také, jsem si toho už dlouho vědoma a děje se to stále. Ve chvíli, kdy mám blbej den a potkám pár blbců, tak si řeknu, no, tak to je hezký, co si si to holka zase přitáhla, to zas bude práce, než se naladíš na správnou strunu:) Vla Bi, moc pěkný článek. Myslím, že probuzení je lehké, jen je těžké, hlavně pro mě, všechnu tu pravdu , která je skutečně v mnoha případech hrůzná odpustit, přijmout a poprosit za odpuštění, protože jsem se toho také účastnila v mnoha životech. . . iva

    OdpovědětVymazat
  4. Som rada, že sa i v čase pauzy Michala objavil článok. Ďakujem.
    Dostala som radu, dávno ak niečo chceš, ideš urobiť, sleduj :
    či to ozaj chceš na 100 %, možno ešte váhaš
    či to poslúži len tebe, alebo širšie
    ak už nevieš či áno alebo nie - opýtaj sa srdca
    a keď si niesom istá ani srdcom - nechám to "koňovi", čo má väčšiu hlavu, vidí aj do bokov, má dobrý ňuch.. vidí z výšky - prosto BOHU.
    B

    OdpovědětVymazat
  5. Elbert Hubbard,
    by si s Hew Lenem, Janem van Helsingem a možná ani s tématem článku příliš nerozuměl. Ale jak on sám říká ... každej člověk je denně minimálně pět minut blb, tak já tenhle režim mám nastavenej na celičkejch dvacet čtyři hodin. Ale jinak jsem docela zdráv. Matěj

    OdpovědětVymazat
  6. Egregor fajčenie :-)
    S ním som bojovala statočne a nešlo to. Až prišla nakopávka.
    Od špaku cigarety som podpálila "stodolu" , ktorá bola prilepená ku domu.
    Všetky americké domy sú papundeklové a horí to rýchlo.
    Sranda je, že deň predtým sme s dcérou kúpili malý hasiaci prístroj, ten zažehnal prvý náraz. Firemani prišli rýchlo, nablýskané autiská, kino, a uhasili. Nijak ma nestíhali :-)
    Dve veci mali podiel na šťastnom konci : vôla a želanie.
    Poprvé, prosila som o pomoc prestať s fajčením, po druhé zaželala som si idúc asi 2dni pred udalosťou okolo hasič. stanice, vidieť akciu, ako kmitajú keď horí. Univerzum má dobré uši - bacha na vyslané želania... :-))

    Fajčenie som nechala pár mesiacov potom tak, že som trikrát zapálila, trikrát zahasila cigaretu a potom ju roztrhanú hodila do smetiaka.
    To bolo pred 11timi rokmi.

    Ešte z iného súdka, sotilo ma keď som počula od inej osoby, že fajčiari sa zas zgrupujú v priestore hore, nad nami, a nik s nimi nechce ísť do kontaktu, byť to nie sú zlí ľudia lebo - smrdia ! To nie je sranda, grálisti tak hovoria.

    B

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.