Byli to jen primitivní domorodci

Včera večer v jednom dokumentárním pořadu "Nazca: tajemné obrazce" byla hned na začátku ironicky smetena možnost, že až desítky kilometrů dlouhé rovné linie rozhodně nejsou přistávací ranveje či naváděcí ukazatele pro létající objekty. Důvod? Na první pohled zcela logický. "Proč by mimozemšťané překonávající vzdálenosti vesmíru potřebovali dlouhou přistávací ranvej?"

hieroglyf starý nejméně 6000 let

Ve své nadutosti zcela opomněli možnost, že vůbec nemuselo jít o ranveje určené pro mimozemské dopravní prostředky.

Když to postavíme my, je to letiště, když to postavil někdo před námi, je to úcta primitivních kmenů bohům deště.

Jako logičtější se vědcům jeví, že přechod ze zobrazování zvířat a postav lidí (mimochodem s často vycházejícími paprsky z hlavy) na "jednodušší" linie a geometrické tvary byla laicky řečeno lenost či nechuť se dělat s něčím zajímavějším. Koneckonců šlo jen o uctění bohů, aby domorodcům na jejich pole seslali déšť. Bohové by se asi vděčností roztrhli nad rovnou "čárou".

V dokumentu mě přímo nadzvedlo ze židle, když badatelku a německou matematičku Marii Reicheovou, která obrazcům zasvětila celý život a doslova ho v oné oblasti prožila, vše vlastnoručně zadokumentovala a proměřila a pak vědátoři, kteří se tam ani neobtěžovali zajet podívat, její práci smetli někde při čaji o páté ze stolu jako blbost.
Marie Reichová objevila souvztažnosti mezi obrazci a hvězdami. Jako jednu z mnoha funkcí obrazců a celé plošiny označila kalendář, z kterého Nazcové věděli například, kdy mají zaset obilí, což pro ně bylo hlavním zdrojem obživy.
Netroufám si sám tvrdit, jaký účel tyto obrazce i plošina opravdu měly, ale myslím, že od každého něco a také se účel měnil podle doby vzniku konkrétního obrazce. Některé části byly kalendářem, jiné složením úcty k bohům. Další hvězdnou mapou a třeba i vizuálním ukazatelem pro ....



aktualizace:
Po planině Nazca v jižním Peru, proslavené stovky let starými liniemi a obrazci, viditelnými jen z letadel nebo okolních kopců, si zajezdila těžká mechanizace. Při těžbě vápence u Panamerické dálnice bylo těžce poškozeno několik linií a lichoběžníkových obrazců. Těžaři argumentují tím, že lom je v soukromém vlastnictví. Podle novinářů však především leží v oblasti, která byla před 18 lety zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. 
zdroj